Jak komunikovat s nemocným člověkem, který nemluví a třeba vám ani v důsledku své choroby či postižení nedokáže rozumět? A jak ho aktivovat, když je například dlouhodobě upoutaný na lůžko? Odpovědi nabízí bazální stimulace.
Je mnoho chorob a postižení, které nemocným neumožňují slovní komunikaci ani vykonávání běžných úkonů. Ať už jde o tělesné či duševní postižení, mentální postižení, vigilní kóma nebo vůbec nějak omezené vnímání. A i když jsou v dobrých rukách zkušených lékařů, hodně starostlivosti zůstává na pečovatelích, jak profesionálních, tak laických (když se o nemocného staráte doma).
O co jde
Mezi základní prvky bazální stimulace patří podpora pohybu, komunikace a vnímání, přitom vše spolu souvisí. Cíl je jasný: aktivovat činnost mozku do té míry, jak to jen lze, a tím stimulovat výše zmíněné. Pokud se chcete o tomto konceptu dozvědět více, doporučujeme publikaci Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči autorky Karolíny Friedlové. Z ní jsme vybrali několik praktických příkladů.
Dotýkejte se
Když se s nemocným nemůžeme domluvit slovy, musíme mu naznačit jinak, že ho například budeme zvedat, podávat jídlo. Pomůže takzvaný iniciální dotek, tedy stále stejný dotek, kterým mu dáte najevo, že se něco bude dít. Stejně se ho dotkněte, i když úkon ukončíte. Vhodné je dotýkání na rameni a vůbec na ruce, přičemž byste mu měli rovněž slovně říci, co je v plánu. Iniciální dotek by měli všichni pečující, kteří se u nemocného střídají, používat stejný.
Hygiena jako zklidnění
Rovněž při běžné hygieně na posteli lze nemocného vhodně stimulovat. Podporovat můžete rovněž sluch (například ždímáním mokré žínky navodíte dojem tekoucí vody), čich (použitím vonných mýdel či následně krémů, optimálně takových, na něž je dotyčný zvyklý), dále taktilně-haptický smysl (ponořením ruky dotyčného do lavorku s vodou) a samozřejmě zrak (pokud nosí nemocný brýle, nasaďte mu je). Je-li to možné, umístěte dotyčného do takové polohy, aby se vám hygiena dobře prováděla, avšak on měl možnost vidět, co se s ním děje.
Důležité: Při mytí se obecně doporučuje používat stejné pohyby a to oběma rukama, postupovat klidně.
Když je postižená jedna strana
Mnoho pečujících dělá tu chybu, že se snaží maroda v dobrém slova smyslu šetřit, přitom postiženou stranu těla je rovněž nutné aktivovat. Když například nemocného posadíte na posteli, a sedáte si k němu, volte místo u postižené stranu. Dotyčný cítí oporu a eliminuje se strach například z pádu. Také při polohování či otáčení na lůžku se snažte, aby váha jeho těla mířila na postiženou stranu. Pokud může na posteli sedět třeba i chvíli tak, že nohy míří na podlahu, musí mít možnost pevně se opřít o chodidla (nebo je podložte stabilní stoličkou).
Důležité: Pro nemocného je podstatná každá maličkost. Stimulovat ho můžete i velmi nepatrnými pohyby, například položením rukou na prsa, ohnutím nohou k tělu, překřížením nohou.
Vestibulární stimulace
Vestibulární systém je zodpovědný za udržování rovnováhy a vestibulární stimulace se provádí například u lidí upoutaných na lůžku nebo s omezenou možností pohybu. Opět se to bude zdát jako maličkost: když nemocný leží, jeho hlavou několikrát jemně otáčejte doleva a doprava tak, aby se stále dotýkala postele a vy jste svýma rukama nezakrývali jeho obličej. Tento pohyb se doporučuje provádět před každou změnou polohy.
Důležité: V některých pečovatelských domech dávají imobilní klienty do závěsného látkové houpačky. Díky gravitaci si lépe uvědomí svoje tělo, někteří se dokážou sami pohupovat. Pokud to podmínky u vás doma dovolují, zkuste to také. Samozřejmě – zásadní je dbát na bezpečnost nemocného.
Tip na závěr: představte si, že jste dlouhodobě upoutaní na lůžku a hodně času strávíte pohledem na strop. A ten je většinou bílý, či jinak barevný, ale pořád stejný. Impuls žádný. Osvědčilo se na strop přilepit větší obrázek nebo plakát s pěkným motivem, a ten průběžně měnit za jiný.
Připravila: Věra Hájková
