O tom, že je zrak jedním z nejdůležitějších smyslů, nikdo z nás nepochybuje. Jen málokdo však ví, jak se oči a zrak v průběhu života mění a vyvíjejí.
Pro život člověka jsou důležité všechny smysly, za životně nejdůležitější jsou obvykle považovány zrak a sluch, jejich poškození či ztráta výrazně ovlivňuje možnosti člověka a kvalitu jeho života. Za „nejbohatší“ ze všech našich smyslů je však považován zrak, neboť přináší kolem tří čtvrtin všech vjemů a informací.
Oko je poměrně složitý orgán, začíná se vyvíjet už ve čtvrtém týdnu těhotenství. Zpočátku jsou oči umístěny po stranách hlavy embrya a teprve postupně se posouvají do středu obličejové části. Přední část očních koulí chrání víčka a řasy. Víčka se formují asi v šestém týdnu těhotenství, nejprve horní i dolní víčka rostou proti sobě, přechodně srůstají a k jejich rozdělení dochází až v 6. měsíci těhotenství. Zrak a oči se pak vyvíjejí po celou dobu těhotenství, ale ani po narození není jejich vývoj ukončen.
Po narození
Po narození všechny struktury zraku ještě dozrávají a nejvýraznější změny prodělají zejména v prvním roce života. Zrak jako orgán je sice vyvinutý, ale vidění není dokonalé, proto je kontrola zrakových funkcí u novorozence velmi obtížná. Narozené dítě od samého počátku vidí, rozeznává ale jen světlo a tmu, jeho zrak je velmi špatný, oči se pohybují nepravidelně, bezcílně a trhaně. Po týdnu se ale dítě začne otáčet za světlem, na menší vzdálenost začíná rozlišovat blízké tváře. Proto se také maminky sklánějí k dětem asi na vzdálenost 25 cm.
Kojenec a batole
Kolem jednoho měsíce věku začne dítě sledovat výrazné barevné předměty, jeho zrak se postupně zdokonaluje, zlepšuje se barevné vidění a schopnost sledovat jednotlivé blízké i vzdálené předměty. Pohyby oči se stávají plynulejší. Postupem času dítě více sleduje předměty ve svém okolí, rozlišuje tváře lidí, déle se dívá na některé obrázky, osoby nebo hračky. Postupně se také více rozhlíží kolem sebe a dokáže sledovat věci v pohybu. V této době se také značně rozvíjí tzv. binokulární fixační reflex (souhra očí), který se zdokonaluje ke konci prvního roku života i pomocí chůze – ta přispívá k rozvoji prostorového vidění, odhadu vzdálenosti, velikosti a polohy předmětů. S tím, jak se dítě více pohybuje, hraje si a rozvíjí se i v dalších oblastech, stoupají nároky na vidění na blízko, stabilizuje se vztah mezi schopností zaostřit a pohybovat oběma očima současně. V pěti až sedmi měsících dítě začíná také pozorovat předměty pouze očima, nemusí současně pohybovat hlavou. Některé děti mohou šilhat, což je způsobeno nevyzrálou koordinací okohybných svalů, a tak se občasné šilhání do šesti měsíců považuje za normální. Přestože se zdá, že rozvoj zraku prodělá za prvních 12 měsíců života překotný vývoj, zrakové funkce stále nejsou rozvinuty na 100%.
V období od jednoho do tří let se zrak stále zdokonaluje, dítě sleduje i velmi drobné předměty, rozpoznává rozdíly a podobnosti. Hry a zábava dítěte se mění, jak se dítě neustále rozvíjí po fyzické i psychické stránce, a to samosebou podporuje i rozvoj všech smyslů. V tomto věku také dochází k odhalení různých poruch vidění, řeší se hlavně šilhání, tupozrakost apod. Pro jejich nápravu a úspěšnou léčbu je často ideální, aby byly léčeny co nejdříve po jejich zjištění.
Předškolák
V tomto období se rozvíjí především tzv. binokulární vidění – schopnost vidět oběma očima pozorovaný předmět (nerozdvojený). Toto vidění není vrozené, a tak se spolupráce obou očí rozvíjí postupně, uplatňuje se při ní konvergence (souhyb očí) a akomodace (schopnost zaostření na různou vzdálenost). V předškolním věku dítě stále lépe ovládá jemnou motoriku, obkresluje geometrické vzory, porovnává velikost tvarů a předmětů. Ve čtyřech až pěti letech dítě rozlišuje barvy a odstíny a prostorové vidění je již plně vyvinuté. Zrak se u dětí od narození doteď postupně vyvíjí, přičemž vývoj je ukončen v 6-7 letech.
Po 6. roce života
Od narození až do dospělosti oko roste, předozadní délka oční koule (bulbu) roste z původních 16 mm na 23-24(-25) mm. V prvních třech letech života dokonce oko roste velmi rychle. Předozadní (axiální) délka oční koule je u novorozence 16 mm, ve 3 letech je délka oka cca 20,3 mm, v 5 letech dosahuje 21,3 mm. Růst oční koule je ukončen ve13 letech života, kdy dosahuje 23-24(-25) mm.
V období okolo šestého, sedmého roku je rozvoj zrakových funkcí ukončen a dítě by mělo vidět stejně ostře jako zdravý dospělý jedinec. Může docházet ke změnám v dioptrických hodnotách oka, ty se postupně ustálí asi ve dvaceti letech života. U dětí se, stejně jako později u dospělých, mohou objevit různé refrakční vady – jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u 49 % dětí do 15 let.
Po 40. roku věku
V průběhu života se mohou z jakýchkoli důvodů (úraz, onemocnění) objevit poruchy zraku a refrakční vady oka. Po 40. roku věku se začínají objevovat potíže s ostrým viděním na blízko. Této vadě se říká presbyopie nebo také vetchozrakost a je zcela přirozená. Špatné vidění na normální čtecí vzdálenost je způsobeno stárnutím, kdy se pružnost oční čočky postupně snižuje, a čím blíže se předmět nachází, tím obtížnější je zaostřit. Vetchozrakost se objevuje kolem 40 – 45 roku věku a vrcholí ve věku 63 – 65 let, kdy se stabilizuje a dále se už nezhoršuje. Korekci zraku lze provést pomocí brýlí na čtení, kontaktních čoček nebo pomocí oční operace. „Ta umožňuje natrvalo odložit brýle. Jedná se o metodu Prelex, při níž je původní lidská oční čočka, jejíž dioptrická hodnota a schopnost zaostřovat už neodpovídá dioptrickému stavu oka a požadavkům pacienta, odstraněna a místo ní je implantována umělá nitrooční čočka,“ říká MUDr. Kalandrová a upřesňuje: „Metodou je možné odstranit jakýkoli počet dioptrií, takže pokud vás vetchozrakost a zhoršené vidění na blízko znepokojuje, můžete se nechat operovat ihned, jakmile se u vás vada projeví nebo můžete k operaci přistoupit kdykoli později, až vás zhoršující se zrak začne obtěžovat.“
Po 60. roku věku
V souvislosti se stárnutím se nejčastěji objevuje šedý zákal (katarakta), při kterém dochází ke zkalení oční čočky a zhoršení kvality vidění. K jeho vzniku přispívá především věk, ale i cukrovka, dlouhodobé užívání některých léků, kouření a často i úrazy oka. Může se objevit také jako komplikace jiných očních a celkových onemocnění. Problémy vždy co nejdříve konzultujte se svým očním lékařem, neboť rychlost změn oční čočky je různá – od počátečních obtíží do výrazného snížení kvality vidění mohou uplynout roky či desetiletí, ale také měsíce.
Připravila: Zuzana
Foto: iStock
5. 8. 2020
