Traduje se, že mléko a výrobky z této suroviny vadí hodně lidem, proto prý bude lepší, když je úplně přestaneme konzumovat. Je to pravda, nebo mýtus?
Začněme trochu zeširoka: kravské mléko, ovšem stejně tak i mléko ovčí nebo kozí, obsahuje bílkoviny, jež skutečně patří mezi potenciální alergeny. V souvislosti s mlékem se většinou hovoří o laktalbuminu a laktglobulinu. Jinak řečeno – u některých jedinců můžou způsobit imunopatologickou reakci I. typu zprostředkovanou protilátkami IgE.
Někdo ano, někdo ne
„Mechanismus alergické reakce je výslednicí velmi komplexních dějů. Mezi ně spadají genetické dispozice a individuální imunitní reaktivita, která je budována především v kojeneckém období. Velmi zjednodušeně lze říci, že mimořádný ochranný prvek před rozvojem imunopatologií představuje kojení,“ upřesňuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus. A dodává, že snášenlivost alergizujících složek potravy v dalším životě se utváří mezi 4. až 6. měsícem věku ve sliznici střeva.
Kolik lidí postihuje
Konkrétně se v případě zejména malých dětí alergie vyskytuje u tří procent, přičemž se nejčastěji „připomíná“ v podobě kožního ekzému, případně zasahuje trávicí systém. Ovšem většina dětí z alergie na mléko lidově řečeno vyroste, protože v dospělosti postihuje už jen 0,5 procenta populace. A i tady platí, že se nemusí projevovat plošně; někdo například nesnáší syrové mléko, a přitom výrobky z mléka či sýry mu nezpůsobují zdravotní problémy.
Jak se mléko tráví
Rozklad mléčného cukru neboli laktózy se děje s pomocí enzymu laktáza. Nedojde-li k rozložení mléčného cukru, začne kvasit, což se v konečném důsledku projevuje „větry“, průjmem a zažívacími komplikacemi. Pravdou také je, že laktázová aktivita v dospělosti skutečně některým lidem chybí, ovšem jedná se hlavně o Asiaty a černochy.
A co my?
„Patříme do populace, kde ztrátu laktázové aktivity, která je příčinou laktózové intolerance, v dospělosti vykazuje do 10 procent populace,“ uvádí profesor Krejsek. Z tohoto údaje je zřejmé, že tvrzení o tom, že hodně dospělých je alergických na mléko a výrobky z něj, není v rámci českých a moravských končin pravdivé. Rovněž je vhodné připomenout, že mléčné výrobky vzniklé přirozenou cestou mléčného kvašení (tvarohy, jogurty), případně sýřením mají laktózu rozloženou, nebo ji neobsahují – takže si je bez obav vychutnají i lid, kteří trpí intolerancí laktózy.
„Naše populace je geneticky disponována k tomu, aby mohla požívat mléko po celý život. Mléko a kvašené mléčné výrobky pozitivně zasahují do regulace imunity. Posilují naši obranyschopnost, pozitivně ovlivňují střevní mikrobiotu a brání tak rozvoji imunopatologických nemocí,“ uzavírá odborník.
Připravila: Marcela
Foto: Bílé plus
30. 12. 2014
