Aktuální studie prokázaly, že v ranních hodinách se zvyšuje výskyt infarktů či mozkových a ischemických příhod. Vyplatí se proto pravidelná kontrola krevního tlaku.
Na nemoci způsobené vysokým krevním tlakem celosvětově ročně umírá 7 milionů lidí. Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za téměř polovinu všech úmrtí v Evropě, v České republice má vysoký krevní tlak zhruba čtyřicet procent lidí ve věku 25 až 64 let, přičemž čtvrtina hypertoniků o své chorobě ani neví. Proto je hypertenze nazývaná také tichý zabiják.
Je prokázáno, že ranní měření krevního tlaku doma má větší vypovídací hodnotu pro dlouhodobé sledování negativních účinků vedoucích k infarktu či záchvatu mrtvice než nahodilá měření např. u lékaře nebo někde v lékárně. U těchto měření může dojít k tzv. „hypertenzi z bílého pláště“ pod vlivem stresu z návštěvy lékaře. Mnohdy ani sám lékař nedodrží zásady správného měření krevního tlaku – během měření se ptá na problémy, přičemž by měření mělo probíhat v úplném klidu.
V průběhu dne se krevní tlak mění. Normální denní rytmus je charakterizován poklesem krevního tlaku během noci a v době ranního probuzení je jeho vzestup zvláště prudký. Pro ovlivnění ranního vzestupu je třeba, aby si pacienti lék brali hned po probuzení a ne až po snídani či v zaměstnání. Než lék začne plně účinkovat, mohou uplynout 2 až 2,5 hodiny a nemusíme dobře ovlivnit ranní vzestup krevního tlaku.
Světový den hypertenze
Světová liga proti hypertenzi stanovila 17. května 2014 jako Světový den hypertenze. Důvodem je upozornit na vážné zdravotní komplikace provázející hypertenzi a potřebu kontroly krevního tlaku, například měřením doma. Ne každý člověk totiž zná hodnoty svého krevního tlaku.
„Optimální hodnota tlaku krve je 120-130/70-85 mm Hg, ale pokud nějaká hodnota vyskočí, nehraje to důležitou roli. Může za to např. přechodný stres,“ upozorňuje odborník na arteriální hypertenzi MUDr. Jan Peleška z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pravidelné měření umožňuje včas odhalit změny v kardiovaskulárním systému a předcházet tak rizikům vzniku infarktu a dalších nemocí.
Většina pacientů si neumí správně změřit tlak
Alarmující však je, že až 84 procent pacientů nezná zásady správného měření krevního tlaku. Jak správně měřit tlak zjistíte na www.krevnitlak.cz. Lékaři s nimi nemají čas o tom mluvit. Za hlavní kritérium při koupi tlakoměru se sice považuje jeho přesnost, při nesprávném používání však i ten nejkvalitnější tlakoměr bude měřit nespolehlivě. Typickou chybou, zejména v případě zápěstních tlakoměrů, je to, že pacient nemá tlakoměr umístěný v úrovni srdce (u ramenních tlakoměrů je na úrovni srdce umístěna jen manžeta a samotný přístroj je položen na stole).
Další časté příčiny nepřesných výsledků jsou pohyby či vyprávění během měření, předklánění se nebo nedostatečně utažena manžeta. Na trhu je např. tlakoměr OMRON M6Comfort s unikátní Intelli manžetou, která snímá tlak po celém obvodu paže a měření se tak stává mnohem jednodušší a přesné, jelikož je nemožné ji špatně umístit. Dále umí vyhodnotit i ranní hypertenzi. Při výběru tlakoměru je výhodné poradit se s odborníkem, ať už s lékařem, sestrou, lékárníkem nebo obchodníkem se zdravotnickou technikou. Aby byly naměřené hodnoty pro lékaře věrohodné, musí být tlakoměr klinicky ověřen. To znamená, že měření je stejně přesné jako měření u lékaře manuální poslechovou metodou.
Tlakoměr by neměl chybět v domácnosti pacientů s jakýmkoliv onemocněním srdce a cév, u diabetiků a dále pacientů s ostatními rizikovými faktory jako je obezita či kouření.
Připravila: Zuzana
Foto: Omron
14. 2. 2018
