Onemocnění, které nemá žádný typický příznak, začíná velmi nenápadně, je nevyzpytatelné a může skončit invaliditou. Jeho příčina není dosud známa, takže mu nelze předcházet. Dosud nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen průběh nemoci zastavit. Přestože se vyléčit nedá, je roztroušená skleróza léčitelná.
První znamení
Najednou nepohnete rukou, zničehonic se vám začnou podlamovat nohy, nebo vidíte dvojmo či nezaostříte. Přičítáte to únavě. V lepším případě si zajdete k lékaři. Ten vás pošle k neurologovi či očnímu lékaři. Neurolog rekapituluje výsledky a vyslovuje konečnou diagnózu. Začíná hra o čas. Na včasném zahájení léčby totiž závisí další vývoj klinických příznaků.
Roztroušená skleróza je onemocnění centrální nervové soustavy (CNS). Slovo „skleróza“ pochází z řeckého skleros, což znamená tuhý. Roztroušená proto, že v CNS vznikají roztroušená ložiska (plaky) o velikosti několika milimetrů až centimetrů, která jsou rozeseta v bílé hmotě mozku a míchy. V těchto ložiscích dochází k rozpadu obalů nervových vláken, tvořených myelinem. Imunitní systém hledá nepřátele ve vašem těle.
Bílé krvinky (lymfocyty) se nespojují proto, aby zničily nežádoucí viry a bakterie, ale aby poškodily myelin u nervových vláken. Na jednom milimetru krychlovém mohou lymfocyty nevratně poškodit až 11 000 vláken! Některé lymfocyty dokážou nervové vlákno úplně „překousat“ během necelé hodiny tak, že se jeho zakončení smrskne do malé „kuličky“. Takto poškozená vlákna pak nejsou schopna přenosu vzruchu: ruka se přestane hýbat, oko správně nezaostří, močový měchýř nepracuje, jak má…
Projevy poškození nervových vláken
Poruchy hybnosti
Třes horních a dolních končetin, těžkopádnost, špatný odhad vzdálenosti, problémy se sílou a koordinací pohybů, poruchy rovnováhy, závratě, potíže s chůzí, svalová slabost a atrofie…
Zrakové problémy
Rozmazané či dvojité vidění, problémy s očním pohybem, bolesti za okem, snížení zrakové ostrosti, krátkodobé zamlžení, výpadky zorného pole, odlišné vnímání barev a další.
Poruchy citlivosti
Necitlivost, mravenčení, brnění nebo mrazení, které se objevují na jakékoli části těla.
Potíže s řečí
Nejčastěji se jedná o dysartrii, řeč může být například tzv. sakadovaná, špatně srozumitelná, výjimečně může dojít až ke ztrátě schopnosti mluvit
Poruchy svěračů
Častá mikce, pocit neúplného vyprázdnění, inkontinence.
Únava
Přechodná (provázející ataku onemocnění a spojená často se zvýšenou námahou, kterou je nutno vyvinout v případě narušení některých nervových drah), dlouhodobá (objevuje se i v klidu).
K těmto projevům se přidávají psychické problémy (deprese, rozmrzelost, únava, výkyvy nálad a celková emoční labilita) a poruchy soustředění.
JESTLIŽE PŘÍZNAKY TRVAJÍ SOUSTAVNĚ 24 HODIN, JE TO ATAKA!
V případě ataky také hrajete o čas. Ataka neboli vzplanutí je označení pro náhlé zhoršení příznaků nemoci nebo objevení se nových příznaků. Tyto příznaky trvají minimálně 24 hodin a následují v časovém odstupu nejméně měsíc od posledního střídání období ataky a zdánlivého klidu.
Čím dříve půjdete k lékaři, tím více nervových vláken se podaří zachránit.
Ztráta nervových vláken začíná v samotných počátcích choroby, tedy už v době, kdy se vám zdá, že ataky se upravují. RS nelze léčebně ovlivňovat jen ve stádiu akutní ataky, ale je nutno tlumit zánětlivý proces trvale. Léčba musí být započata co nejdříve, aby se předešlo nevratným změnám na nervovém systému.
Průběh nemoci je individuální
Někdo má jen „lehké“ příznaky, které vždy na nějakou dobu odezní, u jiného přichází nemoc zprudka, a často zanechává trvalé následky. Odhalení nemoci v raném stádiu vám může zajistit plnohodnotný život
„Diagnosa RS je stanovena na základě klinických příznaků doplněných pomocnými vyšetřovacími metodami (magnetickou rezonancí, vyšetřením mozkomíšního moku, získaného lumbální punkcí a vyšetřením evokovaných potenciálů) a je potvrzena průkazem tzv. diseminace v čase a prostoru. V loňském roce byla revidována tzv. diagnostická kriteria RS, kdy k potvrzení diseminace v prostoru je nutný průkaz alespoň 2 lézí prokázaných na magnetické rezonanci v typických lokalizacích, potvrzení diseminace v čase je pak možné již na základě jednoho vyšetření MRI s použitím kontrastní látky (gadolinia), kdy u některých lézí dochází k jeho vychytávání a u jiných nikoli,“ vysvětluje MUDr. Denisa Zimová.
Léčba míří především proti zánětu.
Lékem 1.volby jsou v současné době interferony a glatirameracetát (preparáty betaferon, rebif, avonex, extavia, copaxone) tzv.DMD, které dokáží snížit počet atak a zpomalit tak průběh nemoci, nově pak také natalizumab (preparát tysabri), který je schopen průběh nemoci u některých pacientů i zcela zastavit, má však proti interferonům a glatirameracetátu mnohem závažnější nežádoucí účinky a indikuje se obvykle až jako lék 2. volby, jako lék 1. volby jen u pacientů s velmi závažným a rychlým průběhem nemoci. Významnou skupinou léků jsou pak kortikoidy, které mají nezastupitelnou roli především v léčbě atak nemoci.
Dalšími léky jsou intravenosní imunoglobuliny, užívající jako léky 2. volby, dále pak preparáty tzv. symptomatické, ovlivňující např. sfinkterové obtíže, antidepresiva, léky snižující únavu, vitamíny, především ze skupiny vit. B, do pozadí se v poslední době dostávají cytostatika, donedávna běžně v terapii RS užívané. Ještě v tomto roce bude také dostupný první perorální preparát v terapii RS – Gilenya, v dalších letech se očekávají další.
Pokud je RS objevena brzy, včas nasazena nejmodernější léčba a rehabilitace, lze s ní žít bez větších omezení po desetiletí.
Připravila: Eva Šarfová
