Uspěchaný životní styl plný stresu vede k omezování času stráveného při nejpříjemnějších částech každého dne – u jídla. Lidské tělo je naprogramováno na odměňování sama sebe, přičemž právě jídlo je tou nejsladší odměnou, která vyplavuje velké množství endorfinů a doslova tak nutí cítit se po jídle dobře.
Zkrácení času na jídlo má za důsledek také zkrácení času jeho přípravy a tím se snižuje jeho kvalita, které již tak není nijak extra. Lidé, kterým není zdraví lhostejné, se pak snaží kompenzovat tuto nezdravou stravu zvýšením příjmu zeleniny a ovoce, omezením mléčných výrobků a masa, aby jejich strava byla zdravější a tím hektické a nezdravé jídlo kompenzovali. Ovšem všeho s mírou.
Mnoha lidem se zdravá strava zamlouvá natolik, že ze svého jídelníčku úplně vyřadí některé složky, které nepovažují za nezbytné a spíše zdraví škodlivé. To v krátkodobém pohledu nedělá potíže, ovšem ve specifických situacích se tato strava může začít projevovat nemocemi, které vůbec nejsou příjemné.
Už žádné maso
Široce rozšířený mýtus o nezdravém červeném masu má za důsledek větší odbyt drůbežího masa, které se považuje za zdravější. Z energetického hlediska a zejména při pohledu na množství tuku v něm obsaženého vede v porovnání vepřového a kuřecího jednoznačně vepřové. Jenže právě ona barva je to, co v dlouhodobém měřítku znamená hlavní rozdíl.
Čím tmavší maso, tím vyšší je obsah myoglobinů, které jsou důležitým zdrojem železa, které zejména ženy v plodném věku ve vyšší míře ztrácí krví při pravidelné menstruaci. Dále je pak významnou složkou masa vitamín B12, který je nezbytný pro správné dozrávání krevních složek, zejména pak červených krvinek, a dobrou funkci nervové soustavy. Nedostatek obou těchto nezbytných složek se začne projevovat více u vegetariánů popřípadě veganů, kteří se masu vyhýbají. Nezbývá jim než obě tyto složky běžné stravy nahradit preparáty ve formě doplňků stravy.
Vegetariáni a zejména vegani jsou také ohroženi nižším příjmem bílkovin, které částečně nahrazují rostlinnými bílkovinami, často je však nedokážou vstřebat v dostatečném množství. Následkem je pak celková slabost a snížená schopnost reparačních schopností například po nemoci, které se tak mohou projevovat delším průběhem a větší mírou únavy.
Nejzdravější maso z ryb
Valná většina dietně se stravujících lidí považuje za vhodnou náhradu tradičního červeného masa ryby. Potíž je ovšem v tom, že například v dietami oblíbeném lososu je velké množství tuků. Ač se jedná v dobrém poměru spíše o tuky zdravé, stále tam jsou a mohou snížit efektivitu dodržované diety. Z tohoto pohledu je kuřecí či krůtí maso vhodnější, jelikož v něm je obsah tuku často až mizivý.
Mléko ani do kávy
Podobně nevlídně je přijímána také konzumace mléka, které je čím dál častěji udáváno jako rakovinotvorné. Je potřeba ovšem brát v potaz, že mléko je nejefektivnějším zdrojem vápníku, který se pro změnu v nedostatečné míře dostává postmenopauzálním ženám. Ty tak dříve nebo později trpí osteoporózou, tedy řídnutím kostí, což je doprovázeno závažnými zlomeninami a nezřídka by se tak vhodným množstvím mléka dalo předejít náročným operacím nebo i invaliditě.
Ani zde se nicméně zastánci zdravé stravy nevzdávají a jednoduchou rozpustnou tabletou s vápenatými ionty dokáží potřebné množství minerálu do těla dostat.
Bez oleje vždycky správně
Absolutní přechod na zdravou stravu je pak často také spojen s vynecháním jakéhokoliv příjmu tuků, tedy i ve formě olejů. Ty jsou ovšem nezbytnou složkou našeho těla, i kdyby měly jenom sloužit jako pomoc při vstřebávání vitaminů, které jsou v tucích rozpustné. Jedná se o vitamíny A, D, E a K, které se jinak než v tukovém obalu do těla nevstřebají. Výběrem vhodného, například lněného, oleje můžeme i při absolutním vynechání živočišných tuků zajistit dostatečné množství pro vstřebávání vitamínů.
Nejlepší je vždy kompromis
Jíst zdravě tedy občas může být jako hrát ruletu. Nikdy totiž nevíte, zda to bude bust, nic neřešící deal nebo dokonce pořádný straight up, pokud bychom měli u kasino hantýrky zůstat. Strava musí být vyvážená, obsahovat jak vhodné množství a skladbu makronutrientů – tuky, cukry a bílkoviny, tak mikronutrientů mezi něž krom vitamínů patří také minerály a stopové prvky jako železo, měď, fosfor nebo výše zmíněný vápník. Příliš jednotná strava nemá v krátkodobém horizontu na tělo vzhledem k jeho kompenzačním případně zásobním možnostem přílišný vliv. V řádu měsíců či roků se však mohou vyskytnout velmi nepříznivé komplikace, které zpětně donutí o drastických dietách znovu přemýšlet.
Změna stravování by měla být postupná, aby se ony kompenzační mechanismy dokázaly plně rozvinout, a nedošlo tak ke zhroucení dietního plánu ještě než vůbec pořádně začal. Je také třeba brát v potaz, že pokud tělo má určité látky nedostatek, například tuků, zvýší se účinnost jeho vstřebávání a množství převedené do zásob, tedy podkožní tuk. Tomuto tzv. jo-jo efektu se dá vyhnout pouze postupným a vytrvalým dodržováním správné životosprávy, která kromě vhodné stravy zahrnuje také omezení vystavování se nevhodnému prostředí, například zakouřenému, a zvýšení pohybové aktivity, protože při dietě má kromě sníženého příjmu zásadní roli také zvýšený výdej, bez kterého se již nastřádané tukové zásoby těžko redukují.
Komerční prezentace
Foto: istock, sxc, bilé plus
25. 3. 2015
