O zub může člověk přijít jedna dvě. Stačí malý úraz. U dětí je riziko mnohem větší. Mrňata třeba spadnou z klouzačky či prolézačky, starší děti se vybourají na kole či bruslích. Víte, jak správně postupovat při zranění dočasných zubů a jak při úrazech trvalého chrupu? Na tyto otázky odpovídá zubní lékař MUDr. Robert Vondruška.
Které zuby jsou při úrazech dětí nejvíce ohroženy?
Děti si při úrazech nejčastěji poškodí přední zuby, a to hlavně řezáky, především jedničky. Obvykle v důsledku nárazu nebo při prudkém skousnutí. Obecně platí, že rodiče by měli hned zastavit případné krvácení přitlačením čistého kapesníku na ránu, eventuálně také uschovat úlomky zubů či celý zub a navštívit zubaře. Odborník nejen ošetří zranění, ale zároveň zkontroluje, zda nedošlo i k jinému poranění, třeba čelistí, či jazyka.
Jak je to s mléčnými zuby?
I když mrně přijde o mléčný zoubek, rodiče by neměli mávat rukou nad tím, že stejně vyroste nový. Dočasné zuby ovlivňují vývoj čelistí a postavení stálých zubů. Trauma dočasných zubů se snadno přenáší na stálý chrup a může způsobit trvalé a nápadné deformity. Na rozdíl od trvalého chrupu nejsou u mléčných zubů tak časté zlomeniny. U malých dětí je typické spíše posunutí (dislokace) zubu, což je zřejmě dáno pružností kosti jejich čelisti. Pokud je dočasný zub ze svého lůžka posunutý výrazně, zubař by ho měl vytáhnout.
Naopak časté bývá u dočasného chrupu odlomení pouze malé části skloviny. Většinou stačí, když stomatolog zahladí ostré hrany, zub naimpregnuje fluoridovým preparátem, eventuálně ho v případě citlivosti překryje výplní. I když se zub zároveň trošku viklá, nebývá nutné jej dlahovat k sousedním zubům. Důležité je, aby dítě na postižené straně zhruba 14 dní nekousalo nic tvrdého, dočasný zub se obvykle sám zpevní.
Horší situace může nastat při úrazech, kdy je mléčný zub zaražen do kostního lůžka. Hrozí totiž poškození zárodku stálého zubu. Pokud vražený dočasný zub nezasahuje do zárodku stálého zubu, čekáme na jeho opětovné prořezání. Zaražený dočasný zub většinou opět spontánně prořeže. Pokud se ale rozlomí, je zpravidla nutné ho vytrhnout.
Co úrazy trvalého chrupu?
S úplným vyražením zubu z jeho lůžka se lékaři nejvíce setkávají u dětí ve věku od sedmi do deseti let. Nejčastěji jsou postiženy horní jedničky. A právě u vyražených stálých zubů je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje úspěšnost jejich záchrany, čas.
Přímo na místě úrazu bychom se měli pokusit vyražený zub očistit a vrátit ho zpět do lůžka. A samozřejmě zamířit k lékaři, který zub zrentgenuje, zafixuje k sousedním zubům, předepíše antibiotika a v pravidelných intervalech ho kontroluje. Zub by se měl na své místo v ústech vrátit rychle, ideálně do třiceti minut po úrazu. Když to není možné, uložíme ho do roztoku určeného pro transport vyražených zubů, případně do mléka.
Úraz může být také příčinou odlomení korunkové části stálého zubu. I v tomto případě je třeba navštívit zubaře. U tohoto poranění obvykle stačí zaleštit a impregnovat hrany, případně zrestaurovat původní tvar pryskyřičnou výplní nebo zpětnou fixací vlastního úlomku zubu. Někdy ovšem může při poranění dojít k otevření dřeňové dutiny zubu, což je závažnější problém. Často je potom nutné ošetření kořenových kanálků, při kterém lékař zub zevnitř vyčistí a následně zaplní kořenovou výplní. U vážnějších poškození zubního kořene může být dokonce nutné zub vytrhnout.
Jak je to s implantáty u dětí?
O těchto zubních náhradách můžete přemýšlet až ve chvíli, kdy je ukončen růst čelistí. U dívek to bývá kolem šestnáctého roku, u chlapců okolo osmnácti let. Pokud by lékař zavedl implantát před ukončením růstu čelistí, mohla by se tato zubní náhrada časem ocitnout v místě, kde jsme ji mít nechtěli. Korunka na takto nevhodně umístěném implantátu by mohla být neestetická nebo by nemusela vyhovovat její poloha při skousnutí zubů. Mezeru po chybějícím zubu je dočasně potřeba vyřešit buď snímací náhradou, nebo takzvaným adhesivním můstkem. Teprve po ukončení růstu čelistí lze problém definitivně vyřešit implantátem.
Připravila: Věra Hájková
