Považujete dýchání za samozřejmou činnost, jíž není třeba věnovat pozornost. V tom případě zřejmě patříte k té šťastnější části populace, která nezažila situaci, kdy to zkrátka tak snadno nejde.
Stačí přitom astma nebo alergie a všechno je jinak. Přinášíme proto rady, které přispívají ke zlepšení kondice dýchací soustavy jak u zdravých, tak u těch, kteří už s některým plicním onemocněním zkušenost mají. Připravili jsme je ve spolupráci s pneumologem MUDr. Lubošem Kusendou.
Dýchejte čistý vzduch
Základem je zbytečně se nevystavovat zdraví škodlivým látkám. Znamená to především nekouřit. Další zdroje škodlivých látek, k nimž patří emise ze spalovacích motorů nebo zplodiny z lokálních topenišť (tj. například populární kotle na hnědé uhlí), eliminujte, jak jen vám to situace dovolí.
V době, kdy stav ovzduší není zrovna nejlepší, větrejte intenzivně pouze dvakrát denně a v regionech silně zatížených smogem zvažte pořízení tzv. čističky vzduchu. Kdykoliv můžete, vyrazte do přírody na čerstvý vzduch. Skvělé je také působení „ionizovaného“ vzduchu při procházkách na pláži u moře. Za „ionizovaným“ vzduchem nemusíte jezdit jen k moři, ale i do hor. Dočkáte se ho také po bouřce, kdy bývá ve vzduchu vysoký počet lehkých negativních (ve smyslu záporně nabitých) iontů.
Naučte se dýchat – na józe i procházce
I díky špatnému držení těla dnes dýcháme velmi neefektivně. Méně používáme nejdůležitější dechový sval, kterým je bránice, a místo toho dechové pohyby realizujeme pomocnými dechovými svaly (ramenním pletencem). Nádech by přitom měl směřovat z hrudníku dolů, do břicha, bez zvedání ramen. Ideální pro vytvoření správných dechových stereotypů je cvičení jógy pod vedením zkušeného instruktora. Výborná je také chůze, nejlépe ale za pomoci dobře nastavených sportovních hůlek, které výrazně přispívají ke správnému držení těla.
„Tyto pohybové aktivity lze obzvláště doporučit astmatikům a pacientům s CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemocí). Správným dýcháním se naučí se svými nemocnými plícemi mnohem efektivněji zacházet, a tím pádem zmírňovat pocity dušnosti spojené s omezováním každodenních aktivit, což bývá hlavním projevem plicních chorob a zhoršování kvality života,“ zdůrazňuje MUDr. Luboš Kusenda. Za předpokladu, že již máte zafixované správné dýchací návyky, je dalším krokem také vytrvalostní trénink a aerobní aktivity (kolo, rotoped, chůze), samozřejmě úměrně vaší kondici a zdravotnímu stavu.
Doplňte „déčko“ a probiotika
Vitamín D má mimo jiné vliv na buněčnou imunitu a přispívá tedy i k ochraně před infekcemi dýchacích cest. Zároveň jsou mu připisovány blahodárné účinky na naše psychické rozpoložení. Zdrojem vitamínu D je v létě samo sluneční záření. Vysoký obsah vitamínu D a navíc i omega 3 a 6 mastných kyselin mají mořské ryby. Nenechte se odradit tím, že z tohoto hlediska jsou vhodné zejména ty tzv. tučnější, například losos, makrela nebo sardinky.
Ke správné funkci imunitního systému potřebujeme také probiotika. Imunitní systém má přitom klíčový vliv na to, jak náš organismus reaguje na podněty z okolí. Pokud, zjednodušeně řečeno, nepřiměřeně reaguje i na běžný podnět, může být projevem například alergická reakce a další poruchy regulace imunity. Probiotika doplníte například kvalitními jogurty nebo obecně kysanými mléčnými výrobky. Pro to, aby se v našem těle udržely, je třeba jim zajistit vhodné prostředí. K němu přispívá konzumace tzv. zbytkové stravy, která má vyšší obsah vlákniny. Jde například o ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a ovesné vločky.
Připravila: Věra Hájková
