Že je mozek nejsložitějším orgánem lidského těla, si pamatujeme z hodin přírodovědy všichni. Ačkoli ho vědci a lékaři zkoumají již celá staletí, stále je mozek opředen mnoha záhadami a tajemstvími. Již antičtí filozofové ho označovali za „sídlo rozumu a citů“.
Vývoj jako zázrak
Vývoj mozku se dá popsat jedním slovem jako zázrak. Vše začíná ve třetím týdnu těhotenství, kdy se v embryu tenká vrstva buněk svine dovnitř a vytvoří tím jakýsi cylindr naplněný tekutinou – tzv. nervovou trubici (neural tube). Zde se obrovskou rychlostí množí buňky (každou minutu jich vznikne asi 250 000), které dokonalým a přesným způsobem vytvářejí mozek a páteřní kanálek. Právě toto období je z hlediska vývoje nesmírně důležité a těhotné ženy by měly být na pozoru. Vývoj může být narušen třeba užíváním drog, alkoholu, virovou infekcí nebo podvýživou. Následkem pak mohou být některé formy epilepsie, mentální retardace, autismus či schizofrenie.
Růst mozku je nejrychlejší v těhotenství a v průběhu prvních dvou let života. Největší počet mozkových buněk (neuronů)se vytvoří ještě před narozením. Po porodu se nárůst buněk zpomalí a buněčné dělení končí kolem druhého roku života jedince. Mozek váží kolem 400 g u novorozence a dosáhne 1300 až 1400 g gramu u dospělých. V pěti letech má už mozek kolem 90% velikosti dospělého jedince! Od dvou let probíhá proces zrání mozku. Buňky nabývají postupně svoji definitivní podobu, zdokonaluje se vnitřní struktura a rozvíjejí se složitější poznávací funkce, například soustředěnost, paměť, řeč. Zrání mozku pokračuje až do dospělosti. Dospělí jedinci mají ještě možnost učit se nové jazyky nebo nabýt další znalosti.
V dospělosti mozek tvoří zhruba 2 % váhy člověka a spotřebovává 20 % tělesné energie. Zhruba od 20-ti let se mozek začíná postupně a pomalu zmenšovat. Se stárnutím pak souvisí více či méně časté výpadky paměti, což pozorují lidé poprvé kolem 40 roku. Lidé starší 70-ti let pak trpí výpadky paměti častěji, což ovšem ještě nutně nemusí znamenat příznak obávané Alzheimerovy choroby.
Palivo pro mozek
Mozek si můžeme udržovat v kondici tréninkem paměti a také správnou výživou. Co tedy jíst? Doporučují se sacharidy, které se považují za skutečný „motor“ pro mozek. Jezte rýži, chleba a těstoviny, abyste získali pro nervové buňky pořádnou dávku energie a elektrické impulsy mohly perfektně řídit vaši aktivitu.
Speciálně pro mozek jsou nezbytné nenasycené omega 3 mastné kyseliny, speciálně DHA ((kyselina dokosahexaenová). O jejím významu řada z nás nemá ani tušení a přitom tvoří až 20% šedé kúry mozkové a co je podstatné, naše tělo si ji neumí vyrobit! Musíme ji tedy přijímat ve stravě. Najdete je v tučných rybách jako je třeba losos, makrela nebo tuňák a týdně bychom si měli dopřát minimálně dvě velké porce.
Text: Zuzana
Foto: iStock
7.11. 2019
