Není žádnou novinkou, že skladba dětského jídelníčku je nesmírně důležitá. Co si vaši nejmladší členové rodiny vybudují během dětství, to se jim pak v dospělosti vrátí. Vyzkoušejte jednoduché tipy, které jsou však k nezaplacení.
To, že bychom během dospívání měli obzvláště dbát na dostatečný přísun nutričních látek, vitaminů a minerálních látek, všichni dobře víme, nicméně praxe se bohužel příliš neshoduje s teorií.
Neduhy nejen českých dětí
„Navzdory důležitosti vyvážené stravy můžeme u dětí pozorovat řadu nevhodných stravovacích zvyklostí,“ zmiňuje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus. „Jedná se především o nepravidelný jídelní režim, vynechávání jídel, nevhodný pitný režim se zastoupením sladkých nápojů, nízký příjem ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a s tím související nedostatečný příjem vitaminu C, vlákniny a vápníku.“
Dospívající zároveň mají často sklony držet různé diety nebo se alternativně stravovat. „Alternativní způsoby stravování – např. vegetariánství, veganství nebo makrobiotika – jsou pro děti a dospívající zcela nevhodné a přinášejí řadu rizik, mezi něž patří nedostatečný příjem kvalitních bílkovin, železa, jódu, nebo třeba příliš velký objem stravy a vysoký příjem vlákniny, která snižuje vstřebávání vápníku a železa,“ vysvětluje dietoložka.
Co se v mládí naučíš
Strava dětí by se také neměla podceňovat už jen kvůli tomu, že se v období dětství vytvářejí a upevňují stravovací návyky, které se v dospělosti jen obtížně mění. „Značným problémem dětské populace je nárůst nadváhy a obezity. Její nebezpečí spočívá především v jejím přetrvání do dospělosti a ve vazbě na zdravotní komplikace, kterými jsou např. diabetes mellitus (cukrovka 2. typu, hypertenze (vysoký krevní tlak) nebo ortopedické a psychologické problémy,“ objasňuje odbornice projektu Bílé plus.
Desatero „zdravého žáčka“
Jak by tedy měla vypadat výživa dětí a dospívajících, aby byla plnohodnotná, vyvážená a nepřinášela výše zmíněná rizika? Důležité je zacílit pozornost nejen na děti, ale celou rodinu, protože rodina je místem, kde se vytvářejí a posilují stravovací a pohybové zvyklosti.
- Snažme se, aby děti měly pestrý jídelníček.
- Dbejme na dostatečný příjem ovoce a zeleniny (celkem alespoň 5 porcí, z toho 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce)
- Dbejme, aby strava dětí byla bohatá na obilniny a výrobky z nich.
- Ve stravě sledujme množství tuku, omezte příjem uzenin a tučného masa.
- Ve výživě dětí má být dostatek mléka a mléčných výrobků, ve výběru upřednostňujte polotučné mléčné výrobky, sýry do 30 % tuku v sušině, přírodní sýry. V dětské výživě má být dostatek kvalitních bílkovin. Dobrými zdroji je libové maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny.
- Opatrně se solí; hotové pokrmy nedosolujte, nedávejte dětem slané pochutiny a instantní potraviny.
- Zajistěme střídmost v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů.
- Dbejme na dostatečný pitný režim (alespoň 1,5 l/den)
- Nenechejme děti přejídat ani hladovět, často se zamýšlejme nad jejich růstem, tělesnou výškou a hmotností.
- Učme děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem.
Ke zdravému životnému stylu patří neodmyslitelně i pohybová aktivita. „Doporučení pro pohybovou aktivitu jsou jednoduchá – co nejvíce používat nohou a dopřát dětem dostatek volného pohybu. Čas strávený u počítače, TV apod. by rozhodně neměl přesáhnout 2 hodiny denně,“ uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
Připravila: Zuzana
Foto: iStock
3. 9. 2020
