Záchranná služba: co neškodí vědět, když voláte 155

Záchranná služba: co neškodí vědět, když voláte 155
Záchranku, jak lidově říkáme zdravotnické záchranné službě, zpravidla voláme jen v nejnutnějších případech. Někdy si však lidé stěžují – že sanita přijela pozdě, nebyl přítomen lékař, pacienta neodvezla do nemocnice podle jeho přání…

Mnoho stížností však může plynout z neznalosti věci. O tématu záchranné služby jsme si proto povídali s MUDr. Ferdinandem Polákem, náměstkem pro zdravotní péči MZ ČR a lékařem pro intenzivní péči ve VFN v Praze.


Kdo má přednost při tísňovém volání?

Tísňové volání rozlišuje čtyři stupně naléhavosti:

První stupeň, jde-li o


Druhý stupeň

jde-li o osobu, u které pravděpodobně hrozí selhání základních životních funkcí.

 

Třetí stupeň

jde-li o osobu, které bezprostředně nehrozí selhání základních životních funkcí, ale jejíž stav vyžaduje poskytnutí zdravotnické záchranné služby.


Čtvrtý stupeň

nejde-li o případy uvedené pod prvním až třetím stupněm, pokud operátor zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska rozhodne o vyslání výjezdové skupiny.

 

Kdy k pacientovi jede lékař a kdy zdravotník?

Lékař: A) V případě prvního stupně naléhavosti tísňového volání je na místo události přednostně vyslána nebo přesměrována nejbližší dostupná výjezdová skupina; je-li touto výjezdovou skupinou výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci (RZP), je na místo události současně vyslána nebo přesměrována výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci (RLP). B) Pokud zdravotnické operační středisko, které provádí operační řízení letecké výjezdové skupiny, rozhodne o vyslání letecké výjezdové skupiny. Členem letecké výjezdové skupiny je vždy lékař.

 

Dobře, ale kdo to určuje?

Rozdíl je v kompetencích a v rozsahu odborných schopností lékaře a záchranáře. Obecně vzato - k nejsložitějším případům, kdy u pacienta došlo k selhání nebo u něj bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí, se - pokud je dostupná - vysílá výjezdová skupina s lékařem.


A kdo o tom rozhoduje? Operátor operačního nebo pomocného operačního střediska a to na základě všech dostupných údajů (informace o stavu pacienta a také informace o pohybu a dostupnosti výjezdových skupin).

 

Může si pacient vybrat, do které nemocnice ho má sanitka odvézt?

Výjezdová skupina ZZS směřuje pacienta k poskytovateli akutní lůžkové péče, který je nejblíže dostupný místu události. Tento poskytovatel akutní lůžkové péče musí být způsobilý odborně zajistit pokračování poskytování zdravotní péče pacientovi, odpovídající závažnosti postižení zdraví nebo přímému ohrožení života. To znamená, že si pacient při poskytování ZZS nemůže zvolit, kam bude směrován. O tom, na základě jeho zdravotního stavu, rozhoduje vedoucí výjezdové skupiny - v případě RLP lékař, v případě RZP záchranář (ne však sanitář).

Připravila: redakce
Foto: iStock
22. 6. 2017