„Kdy bude konečně vynalezen lék na rakovinu?“ To je jedna z nejčastějších otázek, kterou vědci a lékaři dostávají. Jenže žádné zázračné pilulky se zřejmě podle všeho nedočkáme. Rakovina totiž není jedno onemocnění. Jde o označení celé řady diagnóz, na které jeden lék existovat nemůže.
Je však důležité připomenout, že vědecký výzkum jde mílovými kroky dopředu a léčba nádorových onemocnění je čím dál účinnější. Budoucnost pak patří podle všeho cílené nebo také precizní onkologii. Ta je v současnosti nadějí pro pacienty v pokročilém stadiu nádorového onemocnění nebo pro ty, jež nereagují na standardní terapii.
Precizní medicína nabízí léčbu „ušitou“ na míru konkrétnímu pacientovi. Přibližuje ji prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D., vedoucí Centra precizní medicíny FN Brno a přednosta Biologického ústavu LF MU, jehož výzkumná skupina je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR): „Komplexní genomové profilování nádoru metodou tzv. sekvenování nové generace umožňuje odhalit konkrétní genetické změny v genech, které představují terapeutické cíle, proti nimž jsou již dostupná cílená léčiva. Současně dokáže identifikovat i širší genomové charakteristiky, jako je mikrosatelitová nestabilita či vysoká mutační nálož, které mají význam pro volbu imunoterapie. Tyto informace dohromady umožňují lékařům zvolit vysoce individualizovanou protinádorovou léčbu přizpůsobenou biologickým vlastnostem nádoru konkrétního pacienta.“
O léčbě rozhoduje komise
Podle výsledků studií se ukazuje, že precizní onkologické postupy skutečně fungují. Momentálně lékaři zaznamenávají úspěch až u třetiny onkologických pacientů. Jak se ale k takové léčbě dostat? „Precizní onkologická léčba je sice velmi efektivní, ale není vhodná pro každého,“ vysvětluje MUDr. Michal Eid z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno.
„Zda bude pacient do léčebného programu zařazen, závisí na mnoha faktorech. Například na pokročilosti nádorového onemocnění. Dalším kritériem je klinický stav pacienta nebo také různá výtěžnost precizní onkologie u různých typů nádorů. Například u karcinomů prsu, střeva či gynekologických nádorů je ta výtěžnost relativně velká. Naopak třeba u sarkomů nebo nádorů mozku je výtěžnost nízká. Vždy se tedy posuzuje více faktorů, zda je konkrétní pacient pro léčbu vhodný, či ne. A velkému množství pacientů jsme pak na základě vyšetření schopni doporučit nějaký individuální léčebný plán a zahájit léčbu. Není to tedy tak, že by byli pacienti odmítáni proto, že by pro ně nebylo místo. Ale z toho důvodu, že by pro ně precizní onkologie neměla žádný přínos,“ doplňuje profesor Slabý.
Studie potvrzuje přínos precizní onkologie
Zatímco v klinických studiích jasně vychází, že má precizní onkologie diagnostický i léčebný přínos, přetrvává určitá nejistota, nakolik se výsledky projevují v reálné klinické praxi. Jednoduše řečeno, kolik pacientů je nakonec podle výsledku molekulárního testování skutečně léčeno a s jakým výsledkem. V tom jsou celosvětově pozorovány významné rozdíly, a to i mezi členskými státy EU. Jaká je situace v ČR?
Poprvé odpověď na tuto otázku přináší studie vycházející z dat z reálné klinické praxe v ČR. Konkrétně z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Centra precizní medicíny FN Brno, jejíž výsledky v srpnu publikoval mezinárodní odborný časopis Cancer Medicine.
„V období od února 2021 do dubna 2025 bylo v rámci našeho Molekulárního tumor boardu diskutováno celkem 626 dospělých pacientů s průměrným věkem 61 let, kteří trpěli pokročilými zhoubnými nádory celkem 40 různých typů. Všichni již vyčerpali standardní terapeutické možnosti nebo se jejich vyčerpání blížili, ale zůstávali v dostatečně dobrém klinickém stavu, aby mohli podstoupit další systémovou léčbu,“ říká hlavní autor studie MUDr. Michal Eid.
Dodává, že všichni podstoupili komplexní genomové profilování nádoru. Nejčastěji testovanými diagnózami byly kolorektální karcinom (16 %), karcinom žlučových cest (12 %) a karcinom pankreatu (12 %).
Molekulární tumor board posoudil 553 pacientů (88 %), u kterých bylo pro genetické testování k dispozici dostatečné množství nádorové tkáně, a doporučil cílenou léčbu u 326 (59 %) z nich, a to na základě 545 identifikovaných unikátních molekulárních alterací. Pro 115 pacientů byla podána žádost o výjimečnou úhradu doporučené léčby z veřejného zdravotního pojištění, schváleno bylo 87 (76 %) z nich. Spolu s využitím dalších forem úhrady zahájilo molekulárně cílenou léčbu celkem 96 z 553 posuzovaných pacientů (17 %).
Hlavním důvodem, proč u zbývajících pacientů s doporučenou cílenou terapií dosud nebyla léčba zahájena, bylo, že podstupovali účinnou standardní terapii; testování bylo provedeno předem, aby byl připraven další postup pro případ jejího selhání.
„Tento počet je srovnatelný s praxí onkologických center v západní Evropě a USA, kde střední podíl pacientů s pokročilým a metastazujícím onkologickým onemocněním léčených podle výsledků komplexního testování genomu jejich nádoru činí 20 %, jak vyplývá celkem z 23 publikovaných studií,“ uvádí MUDr. Michal Eid.
Účinnost cílené terapie podle molekulární charakteristiky nádoru byla ve FN Brno hodnocena s využitím přístupu „N-of-1“, kdy je pacient sám sobě zároveň i kontrolou. Byla porovnávána doba přežití bez progrese onemocnění dosažená při léčbě vedené podle doporučení molekulárního tumor boardu (PFS2) s přežitím bez progrese zaznamenaným během poslední standardní terapie (PFS1). Jako hranice úspěchu byl stanoven poměr PFS2/PFS1 ≥ 1,3, tedy prodloužení doby přežití bez progrese nádoru o třetinu oproti předchozí léčbě. Této mety dosáhlo 41 % z dosud 70 hodnotitelných pacientů.
„Výsledky naší studie z reálné klinické praxe jednoho z komplexních onkologických center v ČR prokazují diagnostický i terapeutický přínos komplexního genomového profilování nádoru a molekulárního tumor boardu, který na jeho základě doporučuje personalizovanou léčbu. Tyto výsledky jsou srovnatelné se zahraničními studiemi. Také dostupnost doporučené terapie v ČR odpovídá zahraničí a značná část pacientů z ní má prokazatelný klinický prospěch,“ shrnuje výsledky MUDr. Michal Eid.
Připravila: Zuzana Heralová
