Prosí vás vaše dítě, abyste mu pořídili nějaké zvířátko? Chystáte se mu ho koupit? Nejčastěji chtějí děti pejska. Méně náročnější jsou třeba morčata.
Zvířata pomáhají dětem v přirozeném motorickém i citovém vývoji, učí je zodpovědnosti a zklidňují hyperaktivní neposedy. Jsou ideálním parťákem dětí s ADHD a stejně blahodárně působí také na psychiku dospělých. Děti si nejčastěji přejí pejska.
Pozitivní vliv psů na děti i dospělé funguje hned na několika úrovních. První je citová, kdy člověka naplňuje hlazení, mazlení a komunikace se psem. Druhá rozumová, kdy se děti lépe soustředí na cílenou hru, třetí je pohybová a čtvrtá relaxační.
Než začnete hledat argumenty, proč si k dítěti domácí zvíře nepořizovat, přečtěte si jaký pozitivní vliv může mít na vaše dítě.
Rodinná pohoda
Ať chcete nebo ne, z domácího mazlíčka se postupně stane rovnocenný člen rodiny, díky kterému spolu strávíte více příjemných chvil. „Kolem domácích mazlíčků se totiž většinou točí činnosti, které může rodina vykonávat společně – ať už se jedná o krátkou hru s kočkou, nebo celodenní výlet se psem,” říká specialistka Zuzana Novotná. Zvíře také donutí členy rodiny se občas zastavit od každodenního shonu a jen tak ho pozorovat.
Psychologický i sociální rozvoj dítěte
Domácí zvířata jsou důležitou součástí zdravého emočního vývoje dětí. Během dětství se rozvíjí základní psychologické ale i sociální aspekty života, jako je získání sebedůvěry, pocitu odpovědnosti, empatie k ostatním nebo dosažení určité míry autonomie. S tím vším může domácí zvíře dítěti pomoct! Pokud jste někdy sledovali interakci mezi dítětem a zvířetem, musí vám být jasné, že se dítě touto hrou učí i důležité věci do praktického života – komunikace, ohleduplnost, starostlivost.
Zároveň se děti hraním se zvířaty stávají spokojenější. Domácí mazlíček je totiž pro dítě kamarád v dobrém i ve zlém. Poskytne mu pocit bezpečí a důvěry. I když se ve škole pohádá se svým kamarádem, nebo dostane špatnou známku, domácí zvíře může poskytnout velkou emoční podporu. Dítěti otevírá nový svět fantazie, lásky a soudržnosti.
„Hrou se psem si děti rozvíjí motorickou činnost i fantazii. Pes napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany, je důvěrník, kamarád a věrný společník. Při správném vedení umí pomoci se slovní zásobou i logopedickými vadami. Když pejska naučíte sednout si na vyslovení písmena R nebo štěkat na písmeno C a podobně, dítě tím motivujete správně vyslovovat a procvičovat, aniž by to vnímalo jako nucený trénink,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková.
Smysl pro zodpovědnost
Děti dostanou kamaráda, se kterým si hrají a baví se. Musí o něj ale také pečovat. A není lepší způsob, jak dítě naučit, že se musí umět postarat nejen samo o sebe, ale i o druhé, kteří jsou na něm závislí. Pejsek musí jít ven, i když venku prší. To, že občas budou muset upřednostnit potřeby někoho jiného před svým pohodlím naučí dítě spolehlivosti. Samozřejmě, že péče je primárně na rodičích, ale i malé úkoly jsou velkou zodpovědností. Ve svém domácím mazlíčkovi tak vidí jak oporu. Někoho, kdo je na nich závislý. Díky tomu se dítě cítí důležité a je sebevědomější. Nejen nabité sebevědomí pomůže dítěti překonávat sociální bariéry. Kdo má pejska, například určitě ví, jak jednoduché je se dát na procházce s někým do řeči.
Pochopení koloběhu života
Pro mnoho rodičů je velmi těžké s dětmi mluvit o narození, nemoci a smrti, které jsou ale neoddělitelnou součástí našich životů. Pro mnoho dětí je proto ztráta domácího zvířete první zkušenost se smrtí. Tím, že dítě prožívá smutek ze ztráty domácího mazlíčka, se učí, že smrt a nemoc je přirozenou součástí života. A i přesto, že může být tento zážitek obtížný, je důležité naučit se zvládat smutné pocity. Je ale velmi důležité, aby rodiče dítěti pomohli se se situací vyrovnat.
Vliv soužití se zvířaty na psychické i fyzické zdraví
Soužití domácích zvířat a lidí má pozitivní účinky jak na psychické, tak i na fyzické zdraví. Děti, které od malička žijí v přítomnosti nějakého mazlíčka si budují silnější imunitu. Zvířata děti vybízejí k větší fyzické aktivitě. Například pejsek vyžaduje každodenní procházky a spoustu času stráví hrou. K fyzické aktivitě ale nevybízejí jen psi, ale třeba i kočky a další zvířata, se kterými si dítě může hrát doma.
Na co si dát pozor, aby soužití fungovalo
Samozřejmě, že soužití domácích mazlíčků a dětí není vždy jen procházka růžovým sadem. Naopak. Často vyžaduje velkou dávku trpělivosti, obezřetnosti a nadhledu. Dítě i zvíře potřebují cvik k tomu, aby se navzájem respektovali a mohl mezi nimi vzniknout pevný vztah. Pokud je zvíře členem rodiny ještě před příchodem vašeho potomka, hned ho nechte miminko očuchat, zkrátka se seznámit.
Dítěti naopak před příchodem mazlíčka vysvětlete, že to je živý tvor, se kterým musí zacházet velmi opatrně. Alespoň ze začátku nenechávejte děti s mazlíčkem o samotě. Často neví, jak na něj, různě zvíře potahují a hrají si víc, než by si přálo. To může vést k nepředvídatelné, někdy až nebezpečné reakci. A to i u zvířat, která děti milují.
Pokud se maminky brání pořídit dítěti psa kvůli tomu, že hodně línají a ony dbají na pořádek, je plemeno pudla ideální tip. Nemá klasickou srst, ale vlasy, které se pravidelně zastřihují. Tato rasa nelíná a velmi dobře ji snáší i alergici. I ti, kteří trpí alergií na srst, mají hodně možností, jak se těšit z psí přítomnosti – existují psi naháči, ovšem i mezi potkany a morčaty jsou zástupci bez srsti anebo skvěle poslouží také plazi. Například chameleoni cvičí trpělivost a celkové zklidnění.
Připravila: Katka Soušková
