Svátek svatého Valentýna už v Česku zdomácněl a vytvořil si své tradice. Jednou z nich je i slavnostní přípitek, pro nějž většina párů volí šumivé víno.
Bublinek ovšem existuje celá řada a vyznat se v označení na etiketách nemusí být jednoduché. Připravili jsme proto manuál, jak se v šumivkách jednoduše vyznat.
Sekt, to je šumivé víno, které je naše
Náš nejznámější „sekt“ je středoevropský název pro šumivé víno, který se používá v Česku, na Slovensku, v Německu a v Rakousku. Základ naprosté většiny sektů tvoří tzv. cuvée, tedy směs několika odrůd vín. Sekty se typicky vyrábějí dvěma metodami, charmat a klasickou metodou. V případě první charmatové metody víno kvasí ve větších nerezových nádobách. Takto se většinou získávají lehčí a svěžejší „šumivky“, které jsou velmi dobře pitelné, a tudíž se perfektně hodí na oslavu Valentýna.
Sekt pro náročné
Druhá typická metoda výroby sektů je klasická, kdy víno kvasí zvlášť v lahvích. Sekty vyráběné klasickou metodou jsou vhodné pro speciální příležitosti, mezi které Valentýn bezesporu patří. Jejich chuť dokáže ocenit ten, kdo už si šumivá vína dříve zamiloval a rád si užívá hlavně vyzrálejší a složitější chutě. Existují také výjimky vyráběné pouze z jedné odrůdy vína. Ty nesou označení jednoodrůdové sekty a v jejich chuti lze rozpoznat právě výjimečnost dané odrůdy. Pokud máte s partnerem rádi například Ryzlink rýnský, vyzkoušejte jej v šumivé variantě, například od české značky Chateau Bzenec.
Šumiví sourozenci z Francie
Označení šampaňské mohou nést pouze šumivá vína pocházející z kraje Champagne na severovýchodě Francie. K jejich výrobě se používá nejčastěji cuvée z odrůd Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier, které poté druhotně kvasí klasickou metodou. Stejně jako u tuzemských sektů vyráběných klasickou metodou se vyznačují složitější a vyzrálejší chutí a lépe je proto ocení znalec sektů.
Méně známým bratříčkem šampaňského je crémant, který rovněž pochází z Francie. Přestože se hrozny v obou případech zpracovávají stejně, najdeme mezi nimi rozdíly. Crémant není totiž vázán ke konkrétnímu území. Můžeme jím tak nazývat jakékoli francouzské šumivé víno, které kvasí v lahvi. Pro crémant také není upřesněn výběr odrůd, jako je tomu u šampaňského.
K bazénu a na hory prosecco
Boom v posledních letech vyvolalo italské prosecco. To vzniká většinou charmatovou metodou, ovšem z odrůdy Glera pěstované v kopcovitém kraji Benátska. Právě kombinace vinné odrůdy a italského slunce mu dodává jeho lehkost a šťavnatost. Svou nekomplikovanou chutí patří hlavně na letní party a v zimě na zasněžené svahy a do aprés-ski barů. Nejryzejší prosecca vznikají v okolí městečka Valdobbiadene.
Ohnivá španělská cava
Šumivé víno z vášnivého Španělska známé jako cava se vyrábí klasickou metodou především v katalánské oblasti Penedès. V Česku se pomalu dostává do povědomí spotřebitelů.
Sekt i pro ty, kteří drží suchý únor
Pro případy, že s partnerem dodržujete tzv. suchý únor, ale rádi byste si na Valentýna připili, existuje varianta v podobě nealko sektu. Svým vzhledem i chutí plně obstojí vedle klasických šumivých vín. I proto jeho obliba stoupá.
Jakou vybrat sklenici
Druhů sklenic existuje nepřeberné množství, a pakliže si říkáte, že je přeci jedno, kterou vyberete, věřte, že opak je pravdou. „V minulosti se šumivá vína pila vždy ze širokých sklenic typu miska nebo ze štíhlých sklenic nazývaných „flétna“, v posledních letech se do popředí dostávají širší sklenky tvarem podobné květu tulipánu. V nich se totiž lépe rozvine aroma sektu, které pomalu stoupá úzkým hrdlem ven. Můžeme se setkat s tím, že některé sklenky mají laserem narušené dno. To umocňuje jemné řetízkování bublinek až na hladinu sektu,“ vysvětluje sommelierka Denisa Kolaříková a dodává, že by se mělo šumivé víno nalévat zhruba do poloviny sklenice.
Připravila: Radka Spudichová
