O sodíku, který bývá označován i jako nebezpečný minerál, se toho už napsalo hodně. Většinou jsme se mohli dočíst, že našemu organismu velmi neprospívá. A že čím méně sodíku, tím lépe pro nás. Jenže tak jako všechno, tak i sodík má své pro a proti.
Skutečnost je taková, že sodík je nenahraditelný pro živý organismus, a to zejména při tvorbě červených krvinek a kyseliny chlorovodíkové v žaludku, bez které by nebylo možné trávení. Je také důležitý pro udržení acidobazické rovnováhy v těle, tedy správného poměru kyselých a zásaditých složek.
Jeho význam však sahá i dál:
- je důležitý pro růst
- stimuluje činnost ledvin
- podporuje metabolismus minerálů
- udržuje minerály v rozpustném stavu, čímž zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů
- působí proti svalovým křečím
- podporuje vylučování žaludečních šťáv, tím ulehčuje trávení
- zabraňuje vyčerpanosti způsobené vysokou teplotou a úpalem
Nedostatek sodíku v organismu se projevuje hlavně dehydratací. Dalšími příznaky nízké hladiny sodíku v krvi jsou závratě, nízký krevní tlak, svalové křeče, nevolnost, bolest hlavy či nechutenství. Nedostatek soli se může projevit například u lidí, kteří se stravují výhradně makrobioticky (tato strava neobsahuje slaná jídla).
Nic se nemá přehánět a proto doporučená denní dávka sodíku je:
děti do 12 měs. 130 – 180mg
děti a dospívající 300 – 550mg
dospělí 450 – 2000mg
Aby všechno fungovalo tak, jak má a aby naše tělo bylo v neustálé rovnováze, je důležitý nejen přiměřený příjem sodíku, ale i vztah mezi sodíkem a draslíkem, který potřebujeme pro normální funkci všech svalů a nervů. Kromě toho pomáhá zajišťovat rovnováhu tělesných tekutin. Říká se, že draslík je protipólem sodíku, a proto ideální poměr mezi těmito dvěma minerálními látkami by měl být 1:2.
Kdy sodík škodí
Nadbytek sodíku vede ke zvýšenému vylučování a následné ztrátě draslíku, co může mít za následek zvyšování krevního tlaku – hypertenzi. Navíc nedostatek tekutin způsobený zvýšeným vylučováním může přivodit infarkt nebo mrtvici. Jestliže jste ten typ, který nesní ani sousto bez toho, aby sahal po solničce, váš žaludek se vám s největší pravděpodobností dříve či později „odmění“ v podobě gastritýdy a žaludečních vředů. A když už máte vředy, tak se vám ve zvýšené míře začnou tvořit tzv. nitrosamíny /karcinogenní látky/, čímž se zvyšuje riziko vzniku některých nádorových onemocnění – i v tomto případě je ohrožený hlavně žaludek.
Sodík je součástí mnoha potravin, proto ve skutečnosti solíme víc. Ale abychom v tom měli jasno, pojďme si říct, které potraviny obsahují dostatečné množství sodíku, a proto jsou slané samy o sobě, a které se naopak vyznačují nízkým obsahem sodíku, a proto je jejich přisolení přirozené.
Potraviny s dostatečným množstvím sodíku
Kamenná a mořská kuchyňská sůl, uzené ryby, zavináče, slanina, uzeniny, sýry, grilované maso, omáčky, instantní polévky, prášek do pečiva, konzervované potraviny, chipsy, vnitřnosti, hořčice, kečup, sojové a orientální omáčky, fast foody těstoviny, rýže, ovesné vločky, čerstvé a sušené ovoce, čerstvá a zmrazená zelenina, brambory, maso, čerstvé ryby, máslo.
Citlivá skupina
Citlivou skupinou při přijímání sodíku jsou hlavně těhotné ženy a děti. Sodík se nachází i v minerálních vodách. Minerálky s obsahem sodíku nad 200mg/l nejsou vhodné jako stolní vody. Jejich příjem by měl být omezený a regulovaný. Hlavně v těhotenství, kdy by ženy měly pít minerální vody s nižším obsahem sodíku /jen jako prevenci proti otokům a vysokému tlaku/.
Denní spotřebu sodíku u malých dětí úplně pokrývá mléko, kojenecká mléčná výživa a později přikrmování. V prvním roku života dítěte bychom neměli solit vůbec, od desátého měsíce můžeme začít podávat mírně slanou domácí stravu.
Měli bychom si však uvědomit, že sodík není až takový strašák, jak vypadá. Jeho nadměrný příjem nám sice může způsobit zdravotní komplikace, bez kterých se lehce obejdeme, na druhé straně je však nevyhnutelnou součástí správného fungování našeho organismu. Proto bychom se měli držet osvědčené zásady: všeho s mírou.
Připravila: Eva Šarfová
