Vánoce, Silvestr, návštěvy, cukroví a skleničky navíc. První lednové týdny jsou pro mnoho lidí obdobím, kdy se tělo začne po prosincových dnech hojnosti ozývat – únavou, těžkostí, kolísáním energie i pár kilogramy navíc. Nejlepší cestou, jak se těchto nepříjemností zbavit, která má oporu ve vědě i klinické praxi, je terapeutický půst. Podle Longevity Architekta Mira Skořepy a hlavního lékaře pražské Zenith Swiss Longevity MUDr. Michala Konštackého, PhD, MBA. nejde o žádnou strašnou dietu, hladovění ani extrém, nýbrž o řízený proces, který dává tělu prostor znovu se nadechnout a fungovat normálně.
„Půst v žádném případě není o tom, že člověk přestane jíst. Je to vědomý a řízený proces, během kterého tělo přepne z režimu přijímání energie na její využívání z vlastních zásob. Tento metabolický přepínač spouští celou kaskádu pozitivních – od aktivace opravných buněčných procesů – autophagie, přes úpravu hormonálního profilu až po imunitní a regenerační mechanismy. “ vysvětluje Longevity Architekt Miro Skořepa.
Historie půstu
Půst není žádnou novinkou. V historii má své hluboké kořeny v souvislosti s duchovní očistou – křesťané se postili v době před Velikonocemi, muslimové v měsíci ramadánu, buddhisté či hinduisté v něm vidí cestu k duševní rovnováze. Jedno mají ale všichni společné: půst byl a je nástrojem, jak dát tělu i mysli pauzu. A právě toho se ujala věda, když ve 20. století začala zkoumat, co se při půstu děje na buněčné úrovni.
„Ukázalo se, že to, co lidem přinesla víra, má i hluboký biologický význam – tělo skutečně využívá období bez jídla k regeneraci. Dnes tedy můžeme terapeutický půst považovat za vědecky podloženou metodu vedoucí ke zdraví a dlouhověkosti,“ podotýká Miro Skořepa. Sám si jeho účinky vyzkoušel, když před dvěma lety ocitl na dně. Bylo mu 53 let, měl náročnou manažerskou pozici, byl o 40 kilogramů těžší, jeho tělo přestávalo fungovat, upadal do depresí a lékaři mu předepisovali jeden prášek za druhým. Sebral odvahu a rozhodl se žít jinak. Na základě své osobní zkušenosti, a vědeckého přístupu
Nejčastější chybou po svátcích je začít bez přípravy
Stejně jako všechny jiné režimové změny ani terapeutický půst nezačíná dnem, kdy přestaneme jíst. Aby měl skutečný přínos a byl bezpečný, je nutné na něj tělo postupně připravit. Odborné materiály i klinická praxe ukazují, že právě příprava výrazně snižuje nepříjemné projevy, jako jsou bolesti hlavy, závratě nebo extrémní únava.
„Ideální je začít několik dní až dva týdny před plánovaným půstem. V první fázi je vhodné postupně omezit průmyslově zpracované potraviny, přidané cukry a alkohol. Zároveň je důležité zvýšit příjem tekutin a dát větší prostor lehké, dobře stravitelné stravě – zelenině, vývarům a jednoduchým bílkovinám,“ říká hlavní lékař kliniky Zenith Swiss Longevity MUDr. Michal Konštacký, PhD, MBA.
Zhruba týden před půstem se doporučuje snižovat příjem kofeinu a plánovat klidnější režim. Poslední dny před zahájením půstu by měla být strava co nejlehčí, aby se trávicí systém mohl zklidnit. Součástí přípravy je také praktická stránka – vytvořit si klidné prostředí, snížit fyzickou zátěž a připravit se na pravidelné sledování tlaku, pulzu a hydratace během půstu.
„Půst je metabolický proces, ne test vůle. Čím lépe je tělo připravené, tím snáze se přepne do regeneračního režimu,“ vyplývá z doporučení klinické praxe a osobní zkušenosti Mira Skořepy. Stejně důležitá jako fáze přípravy je podle něj i období refeedingu – tedy bezpečného návratu k jídlu. Právě tady totiž dělají lidé nejvíce chyb. „Po delším půstu se trávení musí znovu naučit pracovat. Je třeba začít lehkou stravou – vývary, zeleninovými polévkami, později lze přidat rýži nebo dušenou zeleninu. Na klinice nabízíme denní monitorování během půstu a po jeho ukončení folow-up a dlouhodobé sledování,“ vysvětluje Miro Skořepa.
Půst jako součást prevence a dlouhověkosti
Moderní přístup k dlouhověkosti nespočívá v hledání elixíru mládí, ale v obnově přirozených schopností těla regenerovat. Terapeutický půst je jedním z nástrojů, které tuto schopnost podporují.
„Půst je přirozená součást lidské biologie. Naši předkové se běžně ocitali v období, kdy nebylo jídlo dostupné, a tělo se naučilo využívat tyto pauzy k opravám. Dnes jsme v opačné situaci – jídlo je všude a stále. Proto je cílený půst návratem k rovnováze, kterou jsme ztratili,“ tvrdí Miro Skořepa, a dodává: „Půst je přirozenou součástí širšího programu zdravého stárnutí, propojuje genetické testy, biomarkery i analýzu životního stylu. Cílem není jen žít déle, ale zůstat déle zdravý, výkonný a vitální.“
Benefity půstu v kostce
1. Přinese organismu potřebný reset
- Zvyšuje citlivost na inzulin – tělo se znovu učí efektivně hospodařit s energií a tím snižuje riziko diabetu 2. typu.
- Snižuje krevní tlak a cholesterol – dochází k odbourávání přebytečných tuků a útlumu zánětu v cévách.
- Zrychluje spalování tuků – po 24–36 hodinách tělo přechází do ketózy a využívá tuk jako hlavní zdroj energie.
- Normalizuje hladiny leptinu a ghrelinu – hormonů hladu a sytosti, čímž omezuje chutě a přejídání.
2. Zajistí buněčnou regeneraci a detoxikaci
- Spouští autofagii – přirozený proces „buněčného úklidu“, při němž se recyklují poškozené proteiny a mitochondrie.
- Snižuje oxidační stres – redukuje množství volných radikálů a zvyšuje antioxidační kapacitu buněk.
- Podporuje regeneraci imunitního systému – při delších půstech (3–5 dní) aktivuje kmenové buňky a tvorbu nových bílých krvinek.
- Zpomaluje stárnutí – obdobně jako kalorická restrikce prodlužuje životnost buněk a aktivuje geny dlouhověkosti (SIRT1, FOXO3).
3. Podporuje mentální a emoční rovnováhu
- Zvyšuje hladinu BDNF (mozkového neurotrofního faktoru) – stimuluje růst nových neuronů a zlepšuje kognitivní funkce.
- Posiluje soustředění a mentální jasnost – ketony fungují jako efektivnější palivo pro mozek než glukóza.
- Pomáhá překonat závislost na cukru a jídle – restartuje dopaminové dráhy a mění vztah k potravě.
- Zklidňuje nervový systém – snižuje hladinu kortizolu a úzkost, přináší pocit vnitřního klidu.
4. Posílí fyzické zdraví a odolnost organismu
- Snižuje chronický zánět – odstraňuje základní příčinu většiny civilizačních nemocí, jako je ateroskleróza, Alzheimer či artritida.
- Podporuje zdraví střevního mikrobiomu – umožňuje obnovu střevní sliznice a rovnováhu střevních bakterií.
- Zlepšuje kvalitu spánku a hormonální rovnováhu – přispívá k vyvážení melatoninu, kortizolu i růstového hormonu.
- Zvyšuje růstový hormon (HGH) – po 2–3 dnech půstu může jeho hladina vzrůst až pětinásobně, což podporuje regeneraci svalů a spalování tuků.
Co byste měli vědět
1. Co je při půstu povoleno a zakázána:
V závislosti na pocitu byste měli vypít1,5-3 litry čisté vody denně, podle potřeby elektrolyty bez kalorií. Naopak vůbec nesmíte kalorické nápoje, alkohol, med, energetické gely a jakékoli pevné potraviny. Ideálně také vylučte kofein.
2. Někteří lidé by půst neměli držet vůbec
Terapeutický půst není vhodný pro všechny. Vynechat by ho měli lidé s poruchami příjmu potravy, diabetici na inzulínu, těhotné a kojící ženy či osoby s těžkými onemocněními ledvin, jater nebo srdce. Není také vhodný pro děti a mladistvé.
3. Při jakémkoli z následujících projevů půst hned ukončete:
- Mdloby nebo ztráta vědomí
- Zmatenost
- Srdeční arytmie nebo silné palpitace
- Neschopnost udržet tekutiny
- Opakující se křeče
Připravil: Kateřina Růžičková
