Napadlo vás někdy, že půst nemusí znamenat hladovění ani režim související s náboženstvím? Půstů existuje mnoho – ty, které mohou tělu spíš uškodit ale i bezpečné a pro lidský organismus prospěšné. Mezi nimi vyčnívá terapeutický půst.
Jde o řízený proces obnovy, který pomáhá tělu nastartovat opravné mechanismy, snížit záněty a podle Longevity Architekta Miro Skořepy a MUDr. Michala Konštackého, hlavního lékaře pražské kliniky Zenith Swiss Longevity, dokonce i zpomalit biologické stárnutí.
„Půst v žádném případě není o tom, že člověk přestane jíst. Je to vědomý a řízený proces, během kterého tělo přepne z režimu přijímání energie na její využívání z vlastních zásob. Tento metabolický přepínač spouští celou kaskádu pozitivních – od aktivace opravných buněčných procesů – autophagie, přes úpravu hormonálního profilu až po imunitní a regenerační mechanismy. “ vysvětluje Longevity Architekt Miro Skořepa.
Půst není žádnou novinkou. V historii má své hluboké kořeny v souvislosti s duchovní očistou – křesťané se postili v době před Velikonocemi, muslimové v měsíci ramadánu, buddhisté či hinduisté v něm vidí cestu k duševní rovnováze. Jedno mají ale všichni společné: půst byl a je nástrojem, jak dát tělu i mysli pauzu. A právě toho se ujala věda, když ve 20. století začala zkoumat, co se při půstu děje na buněčné úrovni.
„Ukázalo se, že to, co lidem přinesla víra, má i hluboký biologický význam – tělo skutečně využívá období bez jídla k regeneraci. Dnes tedy můžeme terapeutický půst považovat za vědecky podloženou metodu vedoucí ke zdraví a dlouhověkosti,“ podotýká Miro Skořepa. Sám si jeho účinky vyzkoušel, když před dvěma lety ocitl na dně. Bylo mu 53 let, měl náročnou manažerskou pozici, byl o 40 kilogramů těžší, jeho tělo přestávalo fungovat, upadal do depresí a lékaři mu předepisovali jeden prášek za druhým. Sebral odvahu a rozhodl se žít jinak. Na základě své osobní zkušenosti, a vědeckého přístupu
K udržení váhy, ale i jako cesta k dlouhověkosti
Ideálním programem pro začátečníky je přerušovaný půst. Jeho princip je úplně jednoduchý: rozdělíte si den na dvě části. Do 8 nebo 6hodinového okna zařadíte všechna jídla, zbytek dne nejíte. V této době tělo vyčerpá zásoby glukózy a začne čerpat energii z tuků. Přidanými benefity je pak lepší kontrola glykemie, snížení průměrné hladiny inzulínu, více energie, lepší soustředění a kvalita spánku. Tedy přesně to, si všichni přejeme.
Většina zdravých dospělých si může zcela bezpečně vyzkoušet i půst v rozmezí 24 až 72 hodin. Jeden den nejíst znamená dobrý týdenní reset. Dva dny už přinášejí začátek buněčného úklidu, ale určitě by už každý měl sledovat svou energetickou hladinu a krevní tlak. Půsty delší než 48 hodin už zasahují do hlubších procesů a musí probíhat pod kontrolou lékaře. „Vznikají tzv. ketolátky, které slouží jako alternativní palivo a zároveň se aktivuje autophagie, přirozený proces údržby buněk. Při delším půstu dochází k jejímu výraznému zesílení, což se projevuje zlepšením funkce mitochondrií, snížením oxidačního stresu i zánětlivých markerů. Zjednodušeně řečeno – tělo má konečně čas uklidit a opravit samo sebe,“ říká hlavní lékař kliniky Zenith Swiss Longevity MUDr. Michal Konštacký, PhD, MBA.
Každý takový půst musí mít jasně definovanou fázi přípravy, která začíná už několik dní před počátkem samotného půstu, a refeedingu – tedy bezpečného návratu k jídlu. Neustále je třeba sledovat tlak, puls, hydrataci či barvu moči. Nejvíce chyb dělají lidé právě při návratu k normální stravě. „Po delším půstu se trávení musí znovu naučit pracovat. Je třeba začít lehkou stravou – vývary, zeleninovými polévkami, později lze přidat rýži nebo dušenou zeleninu. Na klinice nabízíme denní monitorování během půstu a po jeho ukončení folow-up a dlouhodobé sledování,“ vysvětluje Miro Skořepa.
Půst jako součást prevence a dlouhověkosti
Moderní přístup k dlouhověkosti nespočívá v hledání elixíru mládí, ale v obnově přirozených schopností těla regenerovat. Terapeutický půst je jedním z nástrojů, které tuto schopnost podporují.
„Půst je přirozená součást lidské biologie. Naši předkové se běžně ocitali v období, kdy nebylo jídlo dostupné, a tělo se naučilo využívat tyto pauzy k opravám. Dnes jsme v opačné situaci – jídlo je všude a stále. Proto je cílený půst návratem k rovnováze, kterou jsme ztratili,“ tvrdí Miro Skořepa, a dodává: „Půst je přirozenou součástí širšího programu zdravého stárnutí, propojuje genetické testy, biomarkery i analýzu životního stylu. Cílem není jen žít déle, ale zůstat déle zdravý, výkonný a vitální.“
Benefity půstu v kostce
1. Přinese organismu potřebný reset
- Zvyšuje citlivost na inzulin – tělo se znovu učí efektivně hospodařit s energií a tím snižuje riziko diabetu 2. typu.
- Snižuje krevní tlak a cholesterol – dochází k odbourávání přebytečných tuků a útlumu zánětu v cévách.
- Zrychluje spalování tuků – po 24-36 hodinách tělo přechází do ketózy a využívá tuk jako hlavní zdroj energie.
- Normalizuje hladiny leptinu a ghrelinu – hormonů hladu a sytosti, čímž omezuje chutě a přejídání.
2. Zajistí buněčnou regeneraci a detoxikaci
- Spouští autofagii – přirozený proces „buněčného úklidu“, při němž se recyklují poškozené proteiny a mitochondrie.
- Snižuje oxidační stres – redukuje množství volných radikálů a zvyšuje antioxidační kapacitu buněk.
- Podporuje regeneraci imunitního systému – při delších půstech (3–5 dní) aktivuje kmenové buňky a tvorbu nových bílých krvinek.
- Zpomaluje stárnutí – obdobně jako kalorická restrikce prodlužuje životnost buněk a aktivuje geny dlouhověkosti (SIRT1, FOXO3).
3. Podporuje mentální a emoční rovnováhu
- Zvyšuje hladinu BDNF (mozkového neurotrofního faktoru) – stimuluje růst nových neuronů a zlepšuje kognitivní funkce.
- Posiluje soustředění a mentální jasnost – ketony fungují jako efektivnější palivo pro mozek než glukóza.
- Pomáhá překonat závislost na cukru a jídle – restartuje dopaminové dráhy a mění vztah k potravě.
- Zklidňuje nervový systém – snižuje hladinu kortizolu a úzkost, přináší pocit vnitřního klidu.
4. Posílí fyzické zdraví a odolnost organismu
- Snižuje chronický zánět – odstraňuje základní příčinu většiny civilizačních nemocí, jako je ateroskleróza, Alzheimer či artritida.
- Podporuje zdraví střevního mikrobiomu – umožňuje obnovu střevní sliznice a rovnováhu střevních bakterií.
- Zlepšuje kvalitu spánku a hormonální rovnováhu – přispívá k vyvážení melatoninu, kortizolu i růstového hormonu.
- Zvyšuje růstový hormon (HGH) – po 2–3 dnech půstu může jeho hladina vzrůst až pětinásobně, což podporuje regeneraci svalů a spalování tuků.
Co byste měli vědět
1. Co je při půstu povoleno a zakázáno:
V závislosti na pocitu byste měli vypít1,5-3 litry čisté vody denně, podle potřeby elektrolyty bez kalorií. Naopak vůbec nesmíte kalorické nápoje, alkohol, med, energetické gely a jakékoli pevné potraviny. Ideálně také vylučte kofein.
2. Někteří lidé by půst neměli držet vůbec
Terapeutický půst není vhodný pro všechny. Vynechat by ho měli lidé s poruchami příjmu potravy, diabetici na inzulínu, těhotné a kojící ženy či osoby s těžkými onemocněními ledvin, jater nebo srdce. Není také vhodný pro děti a mladistvé.
3. Při jakémkoli z následujících projevů půst hned ukončete:
- Mdloby nebo ztráta vědomí
- Zmatenost
- Srdeční arytmie nebo silné palpitace
- Neschopnost udržet tekutiny
- Opakující se křeče
Připravila: Věra Hájková
