Jsou právem považována za jeden z nejvýznamnějších objevů medicíny. Díky antibiotikům si lidstvo poradilo s řadou do té doby smrtelných chorob. Jenže bakterie jsou živé organizmy a vyznačují se schopností vytvářet si proti účinku těchto léků imunitu.
Toho si ostatně všiml už Alexandr Flemming, který stál u zrodu antibiotik jako léčiv. V posledním desetiletí se však počet odolných bakterií rychle zvyšuje a lékaři právem bijí na poplach. Hrozí nám, že se staré nemoci vrátí v plné síle zpět, protože mikrobi začínají být na antibiotika imunní.
Bakterie bojují
Jejich způsob obrany můžeme přirovnat k chování zvířat, která si mezi sebou různými mechanizmy předávají informace o hrozícím nebezpečí. Jak to mikroby dělají? Například změnily povrch své buňky tak, že do ní antibiotikum nemůže vniknout a zničit ji. Brání se i aktivně, pomocí určitých enzymů, pomocí kterých antibiotika zneškodní. A způsobů boje je mnohem víc.
Nemoci v převaze
Některé druhy bakterií jsou zkrátka dávno o krok dál než medicína. Jde například o stafylokoky, jež jsou odolné vůči běžným druhům antibiotik účinných například při léčbě streptokokových zánětů. Stafylokokové bakterie vyvolávají mimo jiné záněty kůže, ale pokud napadnou svaly, klouby a kosti, mohou způsobit i závažné infekce, jako je například zápal plic. Odolnost k řadě antibiotik stoupá také v případě původce infekcí močových cest – bakterie Escheria coli a u mnoha dalších bakteriálních druhů.
Příčiny
Odborníci se shodují, že největší podíl viny má zbytečné nadužívání antibiotik i v případech, kdy vůbec nejsou zapotřebí. Jde velmi často o choroby, které nejsou způsobeny bakteriemi, ale viry. Mluvíme například o chřipce a dalších respiračních onemocněních, na která jsou antibiotika krátká. Nejen že zbytečně zatěžují organizmus, ale způsobují, že se mikroby stávají vůči lékům stále odolnější. Lékaři se rovněž shodují na tom, že po nich mnozí pacienti předepsání antibiotik přímo dožadují, protože mají pocit, že se bez nich neuzdraví.
Žádná samoléčba
Mnohdy si za přehnané užívání antibiotik opravdu můžeme sami. Jsou to sice účinné léky, bez kterých se při určitých nemocech neobejdete, ale jejich předepisování nechte na lékaři. Zapomeňte na to, že si vezmete pár pilulek antibiotik, která vám zbyla z minula, protože jste je zapomněli doužívat.
Užívejte je poctivě
Najdou se pacienti, kteří léky přestanou polykat, jen co se jim trochu uleví. I to je jeden z důvodů, proč se nemoci často vrací a antibiotika přestávají zabírat. Dávkování je přizpůsobeno tomu, aby tělo dostalo určité množství látky potřebné ke zlikvidování celé populace bakterií. Pokud léky nedoberete a třeba jen malá část bakterií přežije, hrozí riziko, že vznikne celá populace mikrobů odolných vůči podanému léčivu.
Vyšetření
Než vám lékař předepíše antibiotika, měl by provést nezbytná biologická vyšetření, jako jsou stěry sliznic a odebrání vzorků tělesných tekutin. V mikrobiologické laboratoři se pak zjistí přítomnost bakterie a pomocí speciálních testů i to, na jaká antibiotika je bakterie citlivá a vůči kterým je naopak odolná. Lékař by vám neměl předepisovat stále stejné antibiotikum, ale střídat je.
Při užívání antibiotik upravte jídelníček!
Při léčbě antibiotiky dochází ke změnám naší střevní mikroflóry a je třeba upravit jídelníček.
- Tělu prospějete lehkou stravou s dostatkem zeleniny, ovoce a celozrnných produktů.
- Rozhodně se vyhněte masu, mléku a luštěninám, ty nadýmají a způsobují zbytečné obtíže.
- Na porušenou střevní sliznici působí jako balzám lněné semínko, které ji svým slizem obalí a chrání před špatnými vlivy.
Text: Zuzana
Foto: iStock
31. 12. 2015
