Ročně je v České republice diagnostikováno průměrně 350 případů glioblastomu. Jde o velmi agresivní a zhoubný primární nádor mozku s velmi špatnou prognózou. Většina pacientů na něj umírá. Přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy.
Také to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, přišla vědecká skupina z Národního ústavu pro výzkum rakoviny pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK.
Proč je glioblastom tak zákeřný? Hlavním důvodem je, že jeho nádorové buňky rychle prorůstají všemi směry do okolní zdravé mozkové tkáně. A kvůli tomu není možné nádor úplně chirurgicky odstranit. Také je u něj velmi častá recidiva a dlouhodobé přežití pacientů s tímto typem nádoru je velmi vzácné. Nádor o sobě dává vědět silnými bolestmi hlavy, ale také epileptickými záchvaty, poruchami řeči a hybností dolních končetin. Může se projevit i celkovým psychickým zpomalením.
Léčba glioblastomu začíná výzkumem
V budoucnu by mohl přispět k novým možnostem léčby glioblastomu významný objev, který se podařil vědcům z Národního ústavu pro výzkum rakoviny pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Význam tohoto objevu dokazuje i fakt, že jejich práci loni v listopadu otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Brain Pathology.
„Zaměřili jsme se na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix. Dvě bílkoviny, které jsou v ní obsažené, hrají při šíření glioblastomu klíčovou roli – kolagen I vytváří pevné prostředí, po kterém se nádorové buňky snadno pohybují, fibronektin zase podporuje vznik agresivnějších nádorových buněk,“ uvedl vědec a první autor výzkumu Mgr. Petr Výmola.
Objev, který otvírá nové možnosti léčby
Dosud se však nevědělo, které buňky v okolí glioblastomu kolagen I a fibronektin vyrábějí. Český tým nyní odhalil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné buňky podobné pericytům – specializovaným buňkám nacházejícím se kolem malých cév, které se podílejí např. na regulaci průtoku krve, stabilizaci cévních stěn a udržování tzv. hematoencefalické bariéry, jež chrání mozek před průnikem škodlivých látek.
Kolagen I a fibronektin významně produkují ty buňky podobné pericytům, které na svém povrchu nesou speciální bílkovinu, tzv. fibroblastový aktivační protein. Tento objev otevírá dveře k novým možnostem léčby, která by cíleným zásahem konkrétních buněk produkci kolagenu I a fibronektinu omezila. A tím by zpomalila šíření glioblastomu do okolí. Takže by bylo snazší jej chirurgicky zcela odstranit.
Problematikou léčby glioblastomu se vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny úspěšně zabývají již několik let. V loňském roce pracovali společně s experty ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond pro lepší vizualizaci buněk glioblastomů. Tyto sondy se aktivují v přítomnosti specifických enzymů v nádorovém mikroprostředí a začnou světélkovat, což vytváří výrazný kontrast mezi nádorovou a zdravou tkání. Tato technologie umožní neurochirurgům přesnější odstranění nádorů s minimálním poškozením zdravé tkáně. Výsledky tohoto výzkumu publikoval v březnu 2024 časopis Journal of Neurosurgery.
Připravila: Zuzana Heralová
