S vyhlídkami na chladné zimní počasí a krátké dny bez slunce má pomyšlení na „depku“ spousta lidí. I těch, kteří takovými myšlenkami během roku netrpí. Kde ale hledat hranici mezi depresí, špatnou náladou, smutkem, úzkostí, strachem nebo obavou? Co se ještě považuje za přirozenou reakci na bolestné životní situace? A kdy už je lepší vyhledání pomoci odborníků?
Již staří Řekové vnímali melancholii jako nemoc, kterou je potřeba léčit. Deprese je definována jako hluboký smutek, který se objevuje většinou bez zjevné příčiny, trvá déle než tři týdny a omezuje každodenní život pacienta. Deprese není lenost nebo nedostatek vůle. Touto nemocí ročně onemocní asi pět lidí ze sta. Zhruba dvakrát častěji jsou to ženy. Častý je výskyt ve stáří, mnohdy doprovází i jiná onemocnění (například diabetici jí trpí až pětkrát častěji než zbytek populace). Také po životním traumatu, jakým je například ztráta blízké osoby, může smutek přejít v depresi.
Spouštěče deprese
„Na to, co je spouštěčem deprese, neexistuje jednoznačná odpověď. Do jisté míry je deprese dědičná. Velký vliv má vnější prostředí, výchova, stres, tíživá životní situace, hormonální změny například po porodu nebo v klimakteriu. Často začíná na podzim a v zimě, kdy ubývá slunečního světla. Všechny tyto okolnosti mohou být spouštěčem deprese,“ říká lékárnice Hana Pužejová. A dodává: „Když se asi před 25 lety objevil průlomový lék na depresi, Prozac, převážila mezi odborníky teorie, že depresi způsobuje nízká hladina některých látek v mozku (tzv. neurotransmitery), které se podílejí na přenosu nervových vzruchů.“ Dnes jsou vědci opatrnější, protože podobně jako vysoká hladina cukru v krvi není příčinou, ale příznakem cukrovky, tak i nízké hladiny transmiterů nejsou zřejmě tou primární příčinou depresí.“
Přes veškerou dostupnost informací a dlouhodobou osvětu patří deprese spolu s dalšími psychiatrickými onemocněními k nemocem, za které se pacienti stydí. Spolu s faktem, že u první depresivní fáze pacient neví, co se děje, a počáteční příznaky si neuvědomuje, je stud příčinou toho, že se často se správnou léčbou začíná příliš pozdě. Člověk v depresi ztrácí zájem o vše, co ho dřív bavilo
Příznaky deprese
Mezi hlavní příznaky deprese patří neschopnost se radovat, výrazná únava, obavy, strach, úzkost, plačtivost, poruchy spánku, změny chuti k jídlu. Depresivní člověk se přestává věnovat svým koníčkům, vyhýbá se přátelům, ztrácí zájem o sex, trpí neopodstatněnými výčitkami svědomí, nevěří si, hůře se soustředí, nemá chuť k jídlu, nebo se naopak přejídá. S tím, jak se neléčená deprese prohlubuje, přestává být pacient schopen pracovat. Později už nezvládá ani běžné činnosti, hygienu a zůstává celý den v posteli. Mohou se dokonce objevovat i myšlenky na sebevraždu. Mechanismus prohlubování deprese výstižně popisuje bludný kruh.
Co s depresí můžete dělat?
Představte si, že se v tomto bludném kruhu ocitnete vy sami. Ke slovu přijdou zásady zdravého životního stylu a zdravého rozumu. Aneb jak praví přísloví: zachovej řád a řád zachová tebe. Dodržování pravidelného denního režimu, pokud možno aktivní trávení volného času, pohyb, péče o vztahy s partnerem, dětmi a přáteli je jednak formou prevence a posilování psychické odolnosti, jednak dobrou diagnostickou pomůckou. Často vás může svést snaha vyřešit nějaký příznak.
Nemůžete spát? Vezmete si prášek na spaní. Máte úzkost, bojíte se, že nezvládnete pracovní tempo? Vezmete si prášek na uklidnění. Ale tudy cesta nevede, na tohle už sami zkrátka nestačíte. Připusťte si, že potřebujete odbornou pomoc. Nemusí to být hned psychiatr, účinné a moderní léky proti depresi mohou předepisovat i praktičtí lékaři. Díky lékům se zmírní příznaky a vy se můžete zvolna vracet do starého řádu.
Objevují se u někoho ve vašem okolí příznaky deprese?
S depresivním člověkem není jednoduché komunikovat, ale může mu to zachránit život. Více než 90 % depresivních pacientů, kteří se pokusili o sebevraždu, o tomto úmyslu s někým mluvilo. Pokud to jde, pomozte postiženému depresí dodržovat denní režim, pomozte mu pochopit, že prášky na spaní ani na uklidnění problém nevyřeší. Vysvětlete mu, že nemoc přesáhla jeho síly. A že je potřeba vyhledat lékaře, jděte s ním do ordinace, pokud bude chtít.
Připravila: Zuzana Heralová
