Období menopauzy čeká dříve či později na každou ženu. Toto období bývá spojeno s mnoha tělesnými obtížemi, jako jsou návaly, přibývání na váze, nespavost, zvýšené pocení, výkyvy nálad, řídnutí vlasů či řídnutí kostí.
Snižuje se i tvorba hlavních ženských pohlavních hormonů estrogenů. Menopauza je přirozený proces, fyziologický děj, kdy ženské pohlavní orgány přestávají plnit svojí hlavní funkci, a to přípravu na těhotenství. V tomto věku pomalu ustává produkce pohlavních hormonů vaječníky. A právě jejich úbytek je hlavní příčinou všech potíží spojených s tímto „syndromem“.
Základem boje s obavami, ale i se samotnými příznaky klimakteria, je mít k dispozici kvalitní informace o tom, co přesně čekat nebo jaké jsou možnosti prevence.
Příznaky menopauzy
Podle webu www.nzip.cz může mít snižování hladiny ženských hormonů během menopauzy různé projevy. Některé z nich, jako jsou návaly horka, noční pocení, změny nálad nebo přibývání na váze jsou relativně známé. O jiných už se tolik nemluví, a proto jejich nástup může pořádně překvapit.
V přechodu může trpět i zevnějšek. Ženy snáze přibírají na váze, přibývá vrásek, tenčí a vysušuje se kůže, objevují se změny v pigmentaci, kvůli hormonálním změnám může přijít akné.
V jakém věku přichází menopauza
Slovem menopauza se běžně označuje celé období přechodu, správně se však tímto pojmem označuje poslední menstruace v životě ženy. Ta dle statistik nastává v průměru kolem 51. roku života ženy. Doba před poslední menstruací, kdy se začnou reprodukční schopnosti ženy postupně vytrácet a objevují se první příznaky přechodu, se označuje jako preklimakterium. Obvykle nastává zhruba šest let před menopauzou, v některých případech ovšem mohou první příznaky nastoupit i kolem 30. či 35. roku. Doba, po kterou se doprovodné symptomy objevují, je velmi individuální, průměrně činí kolem 4 let, avšak v extrémních případech může dle výzkumů trvat i přes 10 let.
Menopauza a menstruace
Ženy na internetu vyhledávají informace související s menopauzou a postupně slábnoucí menstruací. Období přechodu totiž typicky signalizují změny v menstruačním cyklu ženy. U některých žen se nepravidelná, vynechávající menstruace objeví již po čtyřicítce, průměrně pak přichází ve 45. letech. Zpočátku jsou změny pozvolné, avšak s čím dál klesající hladinou hormonů se projevují intenzivněji. Kromě toho, že se menstruace stává nepravidelnou, může se změnit i její průběh, takže cyklus bývá kratší či delší než obvykle. Na začátku klimakteria může zesílit i samotné krvácení, postupně ale slábne, až se nakonec vytratí úplně.
Prevence a léčba
Předně je potřeba říci, že menopauza není nemoc, ale přirozený stav, do něhož jednou vstoupí každá žena. Myslet si, že až „to“ jednou přijde, jednoduše sezobnete pilulku a budete zase v pohodě, není nejlepší strategií. U menopauzy se totiž nejlépe vyplatí „prevence“ potíží, jejímž základem je zdravá životospráva. Vhodný jídelníček, dostatečná fyzická aktivita a s tím spojené udržení optimální hmotnosti, ale třeba i skoncování s kouřením a minimalizace pití alkoholu a kávy, to vše může příznaky menopauzy zmírnit. Pomoci mohou i vhodné doplňky stravy, které lze zařadit už pár let před očekávaným nástupem přechodu.
„V některých případech, kdy jsou příznaky menopauzy obzvláště silné a výrazně snižují kvalitu života ženy, efektivně pomáhá zejména hormonální substituční léčba. Ta dokáže ženám nahradit mizející estrogen. Nejčastěji je indikována terapie kombinací estrogenu a gestagenu, léčba pouze estrogenem může být předepsána jen ženám, jimž byla odstraněna děloha,“ upozorňuje gynekolog Pavel Turčan.
Hormonální substituční léčba (HST)
Bývá aplikována v různých formách, například tabletami s ústním podáním, speciálními náplastmi, injekcemi, vaginálními krémy, kožními gely i nosními spreji nebo podkožními implantáty. Hormonální terapie obvykle příznivě působí například proti návalům horka, střídání nálad, depresím, urologickým potížím, bolestem hlavy, vypadávání vlasů i lámání nehtů, snižuje riziko řídnutí kostí, hladinu cholesterolu a blahodárně působí na suchost a podrážděnost pochvy.
Na druhou stranu však s sebou HST nese i určitá negativa, přičemž nejčastěji se hovoří o zvýšeném riziku rozvoje rakoviny prsu a tvorby krevních sraženin. Klíčovými faktory jsou zde zejména délka trvání terapie a její forma. Riziko vzniku karcinomu prsu je například nižší v případě, kdy nebyl gestagen podáván denně, ale pouze ve fázích. Méně riziková je pak HST ve formě mastí nebo čípků. Co se délky týče, odborníci se shodují na tom, že jen velmi málo riziková je terapie do jednoho roku trvání, naopak nejrizikovější je dlouhodobá terapie v délce pět a více let. Nebezpečí rakoviny je rovněž nižší, pokud se s HST začalo až v pozdějším věku – od 60. let výše.
Bylinky na menopauzu
V přechodu mohou ženy sáhnout po řadě pomocníků z rostlinné říše, a to nejen z řádu bylin. Nejvýznamnější pomoc jim mohou poskytnout rostliny s obsahem fytoestrogenů – rostlinných hormonů, které mají podobnou strukturu jako ženské pohlavní hormony. Nejbohatěji jsou zastoupeny v červeném jetelu, sóji, cizrně nebo kanadských brusinkách. Pro podporu psychické pohody pak bylinkářka Jarmila Podhorná doporučuje například u nebo u, s nespavostí podle ní pomůže kozlík či chmel. Šalvěj a yzop mohou zmírnit návaly horka. Duševní i fyzickou energii může navrátit ženšen.
Nespavost v klimakteriu – Proč k ní dochází
„Ženské hormony progesteron a estrogen, jichž během přechodu ubývá, se podílejí na mnoha tělesných procesech, včetně spánku. Progesteron má zklidňující účinky, ale ovlivňuje například i dýchání. A tak jeho nízká hladina může přispívat ke spánkové apnoe, což je významná spánková porucha. Estrogen zase hraje roli v metabolismu serotoninu a dalších neurotransmiterů, které mají vliv na cyklus spánku a bdění. Vedle toho pomáhá tělu udržovat v noci nižší tělesnou teplotu, což přispívá ke kvalitnějšímu spánku,“ vysvětluje gynekolog Pavel Turčan.
Klidnému spánku navíc nijak neprospívá ani zvýšené psychické napětí, jež ženy v klimakteriu pociťují, a také návaly horka a noční pocení. Boj s nespavostí nebývá snadný, významně však může pomoci pečlivé dodržování pravidel spánkové hygieny. Důležité je nejíst na večer těžká jídla a nepít alkohol ani kofeinové nápoje. Přes den se snažte unavit fyzickou prací a pár hodin před spaním se pomalu začněte zklidňovat. Nezatěžujte psychiku, relaxujte, pusťte si uklidňující hudbu, zkuste meditaci. V ložnici před ulehnutím pořádně vyvětrejte, nepřetápějte a pořiďte si zatemňovací závěsy či rolety.
Připravila: Věra Hájková
