Před několika týdny se děti vrátily do školních lavic a tak nejen jim, ale i rodičům i učitelům opět nastal kolotoč povinností. Byla by škoda však přitom zapomenout i na takové maličkosti, jako je například – čerstvý vzduch.
Snad každý už dnes ví, že dobrá kvalita vzduchu přispívá lepší koncentraci, naopak špatná ji zhoršuje. Ale nejde jen o výkony. V nevětrané místnosti se zvyšují koncentrace plynných organických i anorganických látek, prachu (pyl, roztoči) a vlhkost. Výskyt takových alergenů může způsobit například astma, kašel a potíže s dechem.
Pro lepší porozumění
Průměrná koncentrace CO₂ se venku v městské zástavbě nachází zhruba mezi 400 a 500 ppm. Koncentrace CO2 v interiérech budov je vyšší než venku a pohybuje se od 500 do tisíců ppm. Podle evropských norem se vnitřní prostředí budov hodnotí jako vysoce kvalitní, pokud koncentrace CO2 uvnitř není o více než 350 ppm vyšší než venku. A je-li koncentrace CO2 v interiéru vyšší o více než 800 ppm, pak jde o nekvalitní prostředí. Naše současné předpisy udávají maximální hodnotu koncentrace CO2 1500 ppm.
Co s tím
Tedy dělat? Není třeba přemýšlet o složitých řešeních, když máme na dosah ruky jednoduchá a přitom účinná. Mnohdy totiž stačí vyvětrat před každou vyučovací hodinou o přestávce, tak, jak si to možná pamatujete z dob, kdy jste sami usedali do školních lavic. Koncentrace CO2 v tomto případě klesne na nízkou výchozí hodnotu a během následující vyučovací hodiny sice stoupne, avšak už nedosáhne kritické hodnoty 1500 ppm.
Doba pokročila
A tak mnoho škol v posledních letech myslelo na zateplování a výměnu oken. Což je jistě chvályhodné. Jenže zatímco dříve okna „větrala“ vlastně sama, i když byla zavřená, díky netěsnostem, dnes se tak neděje. Proto je třeba myslet i na pravidelné větrání. Stačí krátce, zato intenzivně, aby došlo k obměně vzduchu, a kvalita vnitřního prostředí se rázem zlepší. Efektivní je příčné větrání, kdy má učebna okna na obou stranách otevřená, případně se využije otevřených dveří do chodby, které bývají proti oknům.
Říkáte si
Že dobré vnitřní prostředí nesouvisí jen s dostatkem kyslíku v místnosti? Máte pravdu, v nevětraných prostorách s vydýchaným vzduchem se výrazně zvyšuje vlhkost, a vysoká vlhkost vytváří vhodné prostředí pro roztoče nebo plísně, které mohou způsobovat alergické a respirační obtíže. Jak na 20. konferenci Klimatizace a větrání 2012 řekl prof. Ing. František Drkal, CSc., odborník na větrání z Fakulty strojní ČVUT v Praze: „Za energii platíme penězi, za špatné vnitřní prostředí svým zdravím.“ A přitom mnohdy to můžeme změnit.
Připravila: Věra Hájková
