Jsme připraveni na to být posledním živočišným druhem na Zemi? Román Poslední migrace lze zařadit do poměrně nového žánru nazvaného eco-fiction. Tento konkrétně je znepokojivým i citlivým pohledem na svět, kde naší vlastní činností mizí další a další živé organismy. Mapuje na první pohled marnou, a přesto smysluplnou cestu jedince za záchranu zlomku toho, co zbývá.
Příběh
Ve velmi blízké budoucnosti sledujeme příběh mladé ženy Franny. Franny je odjakživa fascinována divokou přírodou, nejvíc je přitahována mořem a nekonečnými oceány. Miluje všechna zvířata a největší přízní zahrnuje ptáky. Nemá žádné vyšší vzdělání, přesto výzkumu toho, co ji nejvíc zajímá, věnuje veškerý svůj volný čas. Mimo sžírajícího strachu z postupného vymírání zvířat v sobě nese mnoho démonů z minulosti, které řeší opakovanými útěky z běžného života. Ačkoliv velmi miluje svého manžela, vydává se na dlouhé cesty do divočiny, kde ji on nemůže následovat.
Začínáme ji sledovat v okamžiku, kdy se jí v Grónsku podaří načipovat tři rybáky dlouhoocasé, kteří se vyznačují nezvykle dlouhou tahovou cestou. Ročně překonávají vzdálenost od severního pólu až k jižnímu. Má v úmyslu sledovat jednu takovou jejich trasu, a na základě toho a jejich souvisejícího chování vypozorovat, čemu jsou ještě poslední druhy schopné se přizpůsobit.
Seznámí se se skupinou rybářů, a podaří se jí dostat na jejich loď. Ačkoliv cítí k rybářům obecně nepřekonatelný odpor, cesta by měla být pro obě strany výhodná. Ona může díky nim sledovat své ptačí hrdiny z blízkosti, rybáři se zase díky rybákům mohou dostat k větší kořisti. Vznikne velmi nesourodá skupina pasažérů, ve které v podstatě okamžitě vzniká napětí.
A to nejen proto, že život na moři je náročný i pro odolnější povahy. Na dlouhé cestě vystupují na povrch ty nejtemnější stránky lidské mysli, a i ty nejlepší úmysly se mohou najednou zdát nejen nesmyslné, ale dokonce škodlivé. Na konci takové cesty nemusí být žádný vítěz. Silnější však může vystoupit každý. Ohleduplnější k sobě, k ostatním, k okolí. A především k přírodě.
Autor: Jitka Králová
