Už víc než rok jezdím po celé zemi. Do měst i do těch nejzapadlejších koutů. Všude jsou lidé se svými úzkostmi i touhami. A s příběhy. Vesměs neznámými, i když některé z nich jsou velké. Tohle je příběh Josefa Suchára.
V roce 1989 žili ve vesničce Neratov poslední dva stálí obyvatelé. Letité hrázděné domky se rozpadaly. Oblý kopec nad vsí hyzdily ruiny jakési stavby. Už na ni byl vydán demoliční výměr.
Viděl jsem ho: kameny nakazuje použít ke zpevnění lesních cest
O nějaký čas později sem přišel páter Josef Suchár. Tam, kde ostatní viděli jen zmar a beznaděj, spatřil něco úplně jiného: poutní místo dávných zázraků.
„Rozhodl jsem se Neratov oživit,“ řekl mi. „A to za pomoci handicapovaných lidí.“
O pětadvacet let později se tu usazují noví obyvatelé
Ve vsi a okolí vytvářejí půvabná díla handicapovaní v několika chráněných dílnách. Do mlh Orlických hor svítí zrekonstruované, bíle omítnuté domy. Je tuznamenitá restaurace. A na kopci znovu ční kostel architekta Alliprandiho, dnes ovšem završený skleněnou střechou. Je přístupný 24 hodin denně. Když se tam zastavíte, ucítíte spojení země a nebe tak silně, že na to nezapomenete.
Prosím vás, vezměte děti a jeďte tam. Uvidíte Zázrak nad Čechami.
Michal Horáček
Více příběhů dalších neznámých bojovníků najdete na michalhoracek.cz nebo na Facebooku.
Foto: Soukromý archiv