Jak probíhá vědecký výzkum, který vede k objevům léků a nových léčebných postupů? Začíná na úrovni buněk. Právě v nich se skrývají základní informace o našem organismu, jež jsou základem vědeckého poznání.
Buňky, tkáně a další lidské vzorky jsou pro vědecké účely uchovávány v tak zvaných biobankách. Jedině tak mohou být pro vědecký výzkum k dispozici v garantované kvalitě. Jednou z nejstarších v České republice je Banka biologického materiálu Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně, která letos funguje již čtvrt století.
Co jsou to biobanky
Biobanky si můžete představit jako sklady lidských vzorků. Ty jsou uchovávány v předem definovaných a přísných podmínkách. Často jsou zmražené při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Každý vzorek je současně opatřen podrobnou informací o pacientovi. Uvádí se pohlaví, diagnóza či průběh léčby. Tato data jsou anonymizována, aby byla zajištěna ochrana soukromí dárců.
„Biobanky nám umožňují uchovat biologický materiál pro dlouhodobé studium a opakované testování. Bez nich bychom byli odkázáni jen na krátkodobě dostupné vzorky, což by zásadně omezilo naše možnosti výzkumu,“ vysvětluje MUDr. Petra Novotná z Onkologického centra v Brně.
„V určité fázi medicínského výzkumu již nestačí testování na buněčných liniích ‚in vitro‘ či zvířecích modelech ‚in vivo‘. Tyto modelové systémy nedokážou dostatečně simulovat komplexní vztahy v lidských tkáních. Ať už se jedná o výzkum diagnostických metod, charakterizaci podmínek pro vznik nemoci, vývoj nového léku či identifikaci nových biomarkerů, tedy biologických ukazatelů spojených s konkrétním onemocněním či s rizikem jeho vzniku, ve všech těchto situacích je potřeba využít reálný biologický materiál,“ vysvětluje Roman Hrstka, výkonný ředitel Banky biologického materiálu MOÚ a národní koordinátor Sítě českých biobank BBMRI.cz (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure of the Czech Republic).
Ten v Masarykově onknologickém ústavu působí i jako vedoucí výzkumné skupiny zapojené v Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Zároveň dodává, že konkrétně pro potřeby výzkumných skupin tohoto ústavu poskytla celá česká síť biobank již více než 1500 vzorků.
Spolupráce s biobankami
„Spolupráce s biobankami v NÚVR zásadně posiluje český onkologický výzkum tím, že poskytuje standardizovaný a dobře charakterizovaný biologický materiál,“ konstatuje Marián Hajdúch, lékařský ředitel NÚVR a přednosta Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc, a dodává: „Archivovaný biologický materiál umožňuje efektivní identifikaci biomarkerů, testování nových terapeutických cílů a podporuje vývoj personalizované medicíny. Biobanky zároveň usnadňují sdílení vzorků mezi výzkumnými a klinickými institucemi, čímž podporují mezioborovou spolupráci a zvyšují kvalitu i reprodukovatelnost výzkumu. Díky zapojení do mezinárodních sítí, například BBMRI-ERIC, navíc zajišťují přístup k evropským standardům a zvyšují konkurenceschopnost českých výzkumných týmů.“
Z pohledu uživatele k tomu více dodává Pavel Bouchal, jehož výzkumná skupina působící na Přírodovědecké fakultě MU je rovněž součástí NÚVR: „Pro nás jsou biobanky zdrojem unikátního klinického materiálu, který analyzujeme pomocí ‚omics‘ technologií, identifikujeme proteiny klíčové pro rozvoj nádorů a v dalším výzkumu se je snažíme terapeuticky zacílit. Spolupráci s BBMRI hodnotím jako excelentní, získáváme materiál vysoké kvality s odpovídajícími klinickými daty, která jsou nezbytná pro správný design studií a statistické hodnocení.“
Bez dobrovolných dárců a jejich souhlasu by nebylo ani biobank
Vzorky uložené v biobankách pocházejí od dobrovolných dárců/pacientů, většinou se jedná o nevyužité zbytky po standardních diagnostických odběrech či léčebných výkonech. Společně se vzorky jsou v databázi biobanky shromažďovány i vybrané údaje o zdravotním stavu dárců, například klinická data a hodnoty laboratorních vyšetření, které mohou být pro budoucí výzkum významné. Tyto citlivé informace jsou uchovávány v pseudonymizované podobě, takže bez příslušného klíče podle nich není možno ztotožnit konkrétního člověka s konkrétní chorobou.
Nezbytnou podmínkou pro uchování materiálu je souhlas dobrovolného dárce/pacienta s odběrem vzorku pro vědecko-výzkumné účely a s jeho uložením v biobance. Pokud dárce/pacient v budoucnu změní názor, může kdykoli svůj souhlas odvolat, a vzorky jsou poté zlikvidovány.
Vzorky pro akademický výzkum zdarma
Každá biobanka – u nás i ve světě – má své vyjednávací procesy a podmínky, za kterých žadateli materiál či data poskytne. V návaznosti na to se oboustranně podepisuje smlouva, ve kterém jsou shrnuty povinnosti žadatele i biobanky. „Například v naší biobance poskytujeme biologický materiál a základní data akademické sféře bezplatně. Pouze požadujeme v publikaci uvést biobanku, popřípadě BBMRI.cz – Síť českých biobank jako zdroj biologického materiálu,“ vysvětluje R. Hrstka.
KP
