Odhadnete, kolik procent dospělých a dětí trpí některou spánkovou poruchou? A která patří mezi nejčastější? Či zda je chrápání signálem upozorňujícím na skrytou chorobu? Pokud vás zajímají odpovědi, čtěte dál!
Právě dnes, 18.3., si připomínáme Světový den spánku, který vyhlašují WHO (World Health Organisation) společně s WASM (World Association of Sleep Medicine). Mají k tomu dobrý důvod – až třicet procent populace se potýká s některou poruchu spánku. Nejen o nich jsme si povídali s prof. MUDr. Janem Klozarem, CSc., specialistou Fakultní nemocnice v Motole a kliniky LaserPlastic.
Kolik procent v populaci zaujímají „nespavci“ a proč?
Nespavost patří k nejčastějším poruchám spánku a postihuje 10 až 20 procent populace. Výskyt nespavosti se patrně v průběhu posledního století zvyšuje, což může souviset s civilizačními faktory, především stresem, ale například i s obezitou, nedostatkem fyzického pohybu a prodlužováním věku. Svou roli bezesporu hraje také nedodržování pravidel spánkové hygieny.
Jaké další poruchy spánku existují?
Kromě nespavosti jde o poruchy dýchání. Těm je věnována pozornost až v posledních desetiletích, takže jejich výskyt v dřívější době neznáme. Je ale pravděpodobné, že i ty se nyní objevují častěji. Což souvisí především s tím, že populace je stále obéznější.
Proč k poruchám dýchání ve spánku dochází?
Nejčastější poruchou dýchání ve spánku je takzvaný obstrukční apnoický syndrom. Ten je způsoben uvolněním svaloviny hltanu během spánku, kdy se dýchací cesty významně zúží nebo i úplně uzavřou. V zúženém místě pak vzduch proudí rychleji, klesá jeho tlak. Dochází k dalšímu zúžení, a pokud napětí ještě poklesne, dýchací cesty se uzavírají. K uzávěru hltanu přispívá i obezita – obézní lidé mají totiž více tuku v kořeni jazyka a tím pádem i menší průsvit a tím i dechovou prostupnost hltanu. Další rizikový faktor představuje věk: s přibývajícími léty klesá napětí svalů, hltan má tendenci kolabovat.
A jak to souvisí s chrápáním?
Při poklesu tlaku v hltanu se jeho stěny rozechvějí, a vzniká charakteristický zvuk – chrápání. Nejčastěji kmitá měkké patro, ale může jít i o jiné struktury hltanu a hrtanu. Příčiny chrápání se ostatně příčinám spánkového apnoického syndrom podobají. Mezi chrápajícími je tak ne náhodou i vyšší výskyt apnoiků – lidí trpících spánkovým apnoickým syndromem – než v obecné populaci.
Ohrožuje chrápání naše zdraví?
Chrápání samo o sobě zdraví člověka neohrožuje. Můžeme ho ale chápat jako jakési upozornění, že pokud chrápeme, patříme do rizikové skupiny.
Umí moderní medicína objektivně měřit kvalitu spánku?
Umí, a existuje celá řada možností. Zlatým standardem je polysomnografie, která probíhá ve spánkové laboratoři. Pro vyloučení spánkového apnoického syndromu ale stačí jednodušší vyšetření, které může každý člověk absolvovat i doma, když si půjčí monitorovací zařízení. Například na klinice LaserPlastic stojí zapůjčení 2500 Kč včetně odborného odečtu celonoční monitorace a doporučení postupu, případná následná konzultace pak 1000 Kč.
Co se díky domácímu měření dozvíte?
Ze záznamu zjistíme, jde-li o pouhé chrápání, nebo zda během noci došlo k poklesu proudění vzduchu v dýchacích cestách nebo dokonce k úplným zástavám dechu. A zároveň se dozvíme, jestli dechové události měly vliv na sycení krve kyslíkem.
Kdo a kdy by si měl nechat spánek vyšetřit?
Každý, kdo vyhledá odbornou pomoc kvůli chrápání, by měl být řádně vyšetřen a jeho spánek zmonitorován. Spánkových laboratoří je bohužel v České republice nedostatek a čekací doby jsou většinou dlouhé.
Připravila: Marcela
Foto: archiv LaserPlastic
23. 9. 2020
