Patří k nejznámějším typům bolestí hlavy. Migréna je charakterizována jako převážně jednostranná občasná bolest hlavy střední nebo velké intenzity.
Podle webu my.clevelandclinic.org záchvat migrény probíhá v několika fázích. Několik hodin až dnů před záchvatem se objevují poruchy nálady či nechuť k jídlu, podrážděnost, pokles koncentrace nebo častější močení. Následuje tzv. aura, kterou však popisuje pouze 15–20 % nemocných. Jedná se například o světelné záblesky, výpadky zorného pole, brnění, částečné ochrnutí jedné poloviny těla neboli hemiparézy, poruchy řeči nebo jejich kombinace. Žádný z těchto příznaků však netrvá déle než 60 minut. Bolest hlavy udeří většinou do hodiny po odeznění aury. Vyskytují se však i případy, kdy se bolest dostaví již před aurou nebo současně s ní. Mezi záchvaty se můžete cítit naprosto v pořádku.
V další fázi přichází bolest hlavy střední až vysoké intenzity. Ohnisko bolesti bývá převážně jednostranné, někdy vás však hlava může bolet i z obou stran nebo střídavě. Bolest, kterou přitom cítíte, lze charakterizovat jako pulzující a ostrou. Při tělesné námaze se stav nemocného zhoršuje. Mezi nejčastější doprovodné příznaky třetí fáze záchvatu patří nevolnost a zvracení, nechutenství, citlivost za světlo, pachy a zvuky. Neléčená migréna trvá 4–72 hodin a pak spontánně odezní. Následuje poslední fáze, kdy se po odeznění bolesti nemocný často cítí unaven. Mimoto nemá chuť k jídlu a projevují se u něho poruchy koncentrace.
Spouštěče migrény
Podle webu www.cpzp.cz vznik migrenózních záchvatů mohou vyprovokovat tzv. spouštěče:
- určité potraviny (hlavně s obsahem tyraminu – červené víno, sýry, čokoláda, káva, čaj, dále alkohol, citrusy, sladké zákusky, glutaman sodný)
- nedostatečná strava (nedostatečný pitný režim, vynechání nebo opoždění pravidelného jídla, nepřiměřené množství)
- změny spánkového režimu (nedostatek nebo přemíra spánku např. o víkendu)
- jiné bolesti v oblasti hlavy a krku (oko, dutiny, zuby, čelist, krční páteř)
- vliv prostředí (jasná a kmitající světla, fyzická námaha, cestování, změny počasí, silné pachy)
- emoční spouštěče (stres, úzkost ale i pozitivní očekávání)
- hormonální změny u žen (gravidita, menstruace, kojení nebo užívání antikoncepce)
Režimová opatření při migréně
- Naučte se rozpoznávat první příznaky. Vaše okolí si jich zpravidla všímá dříve než vy sami.
- Omezte spouštěče, které můžete sami ovlivnit.
- Noste s sebou jednu dávku léku jako psychologickou podporu. Částečně se tak odstraní emoční vypětí a strach, že vás migréna přepadne a zůstanete bez pomoci.
- Při záchvatu si přiložte studený či teplý obklad na šíji a zadní část hlavy dle vaší snášenlivosti, na oči si dejte chladnou masku, na spánky použijte např. chladivou mast. Jděte do temné, tiché místnosti, lehněte si, zkuste uvolnit svaly v celém těle a pak usnout.
- V období mimo záchvaty se informujte o relaxačních technikách a naučte se uvolňovat svaly celého těla.
Léčba
Při lehkých a méně častých migrenózních záchvatech si můžete vzít lék proti bolesti. Na trhu je rovněž dostupný lék s kombinací tří účinných látek – kyselina acetylsalicylová, paracetamol a kofein. Tato kombinace je mnohem účinnější než použití těchto látek jednotlivě či v dvojkombinaci. Výhodou je, že obsažený kofein zkracuje nástup účinku paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, zesiluje jejich účinky a zároveň potlačuje příznaky únavy, podporuje duševní činnost a výkonnost. Při kombinaci uvedených tří léčivých látek se také snižuje počet přípravků potřebných ke zvládnutí bolesti.
Při těžších formách migrény se raději poraďte s lékařem, jinak hrozí riziko nadužívání analgetik a vzniku závislosti.
Připravila: Věra Hájková
