Ačkoli jitrocel vypadá skromně a nenápadně, jeho účinky už tak nevýrazné nejsou. Jeho léčivé schopnosti jsou lidstvu známy už dlouhou dobu, hojně byl využíván například antickými lékaři. O jeho hojivých účincích svědčí i lidové názvy, mezi kterými najdeme třeba „hojílek“ nebo „ranocel.“ U nás najdeme dva druhy používané jako léčivky – jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) a jitrocel větší (Plantago major). Oba lze použít se stejným úspěchem.
Léčivé účinky
Jitrocel můžeme používat vnitřně (ve formě čaje) nebo zevně jako obklad.
Vnitřní použití:
- při nachlazení, chřipce angíně
- proti zánětům dýchacích cest
- při kašli nebo silném zahlenění na odkašlávání
- na pročištění plic a průdušek při astmatu nebo kouření
- při plicních chorobách (tuberkulóza)
- na různé trávicí obtíže
- při čistících kůrách (čistí krev, žaludek, plíce, ledviny)
- má pozitivní vliv na vylučovací soustavu, hlavně na ledviny
- jako kloktadlo bři bolesti v krku nebo k vyplachování úst při zánětech
Vnější použití:
- pro zadtavení krvácení
- jako dezinfekce
- podporuje rychlé hojení tkání
- na poranění, spáleniny, omrzliny, bodnutí hmyzem, vředy, pohmožděniny, pokousání zvířaty(i zmijí uštknutí)
- účinný i na větší řezné nebo bodné rány
- na ekzémy a lišaje
- na zatvrdlé uzliny
- při trombóze
- spolu s octem zastavuje krvácení z nosu a dělohy
- na zhoubná onemocnění žláz (Na postižené místo rozprostřeme celé nebo poválené listy jitrocele, ovážeme a udržujeme v teple, po několika hodinách listy vyměníme. Je doporučováno kombinovat jitrocel s majoránkovým olejem.)
Dávkování:
Jitrocel je velice dobře snášen, proto neexistují žádná omezení co se jeho používání týká. Pouze ženám v těhotenství není doporučováno používat velké dávky jitrocele příliš dlouho. Obvykle se užívá šálek jitrocelového čaje (1-2 lžičky sušené drogy se přelije 250 ml horké vody, louhujeme 15 minut) 1-3x denně.
Jako obklad je vhodná gáza nebo jiná tkanina namočená v nálevu z jitrocele (může být silnější než čaj k pití). Necháme na místě působit několik hodin.
Pokud máme možnost, nejúčinnější je na rány použít čerstvé jitrocelové listy. Ty opláchneme a rozdrtíme, rozemeleme nebo namixujeme na kaši, aby se uvolnilo co nejvíce léčivých látek. Pokud nemůžeme listy nadrtit, stačí je i poválet válečkem nebo v nouzi i rozžvýkat.
Z jitrocele se vyrábí také sirup (na nachlazení a proti kašli) nebo tinktura.
Tinkturu používáme při při bolestech uší a zubů, nervových bolestech v obličeji (i při zánětu nervů) a při potížích s močením a pomočováním (časté nucení na močení, zánět močového měchýře, noční pomočování, únik moči nebo slabost svěračů).
Další využití
Jitrocelové listy můžeme smažit a podávat se skořicovým cukrem jako pochoutku. Také je lze použít do bylinkových polévek a omáček, ovšem jen v malém množství (svíravá chuť). Semena jitrocele slouží jako hodnotné krmivo pro domácí chovné ptactvo.
Kdy sklízet a jak uchovávat
Obdobím sběru jitrocele je červen až srpen. Nejvíce účinných látek rostliny obsahují těsně před kvetením. Sbíráme pouze zdravé listy. Jitrocel je poměrně choulostivý na manipulaci a sušení. Listy se nesmí pomačkat nebo zapařit, jinak okamžitě černají a ztrácejí většinu léčivých látek.
Při sušení musíme s jitrocelem zacházet také velmi opatrně, na rozdíl od většiny bylin jej však můžeme sušit i na slunci. Listy rozprostřeme do co nejtenší vrstvy, při sušení je totiž neobracíme – mohlo by dojít k poškození. Sušíme co nejrychleji, při využití umělé teploty by nemělo být překročeno 40 oC. Usušené listy nemají být černé, zachovávají si olivově nazelenalou barvu a svíravou chuť.
Jitrocel uchováváme v dostatečně prostorných nádobách či pytlích, aby nebusel být stlačován a lámán – tím zajistíme co nejvyšší obsah léčivých látek. Skladujeme v temnu a suchu. Správné skladování je u jitrocele velmi důležité, protože může být snadno znehodnocen.
Autor: www.pestovani.in
Foto: iStock
21. 6. 2021
