Ve starověkém Řecku bylo plavání považované za jeden ze znaků gramotnosti, dnes ho vnímáme jako samozřejmost. Abyste si tento zdravý pohyb dokázali užít v pohodě, zamyslíme se nad ním z pohledu oboru ORL.
Co je dobré vědět, to nám prozradí MUDr. Jan Paska.
Vliv vody na zvukovod
Za běžných okolností, kdy je zvukovod čistý a optimálně široký, se při plavání nic špatného nestane. Ovšem zůstává-li ve zvukovodu ušní maz, může tato zátka nabobtnat, ucpat zvukovod a způsobit zalehnutí. Navíc při zúženém zvukovodu se voda dostává ven poněkud hůře; vlhkost v uchu může vést k zánětu zevního zvukovodu.
Plavání při zánětu zvukovodu
V tomto případě do ucha nesmí přijít voda. Proč? Hnisavý zánět se léčí i několik týdnů, počítejte s výtokem z ucha, a navíc s každým dalším zánětem se snižuje sluchový práh a pacient hůře slyší. Pokud by se vám to přihodilo třeba před dovolenou, sjednejte si vytvoření speciální ušní vložky, která perfektně ucpe zvukovod, a pak už byste do vody mohli.
Vdechnutí vody
Občas si asi „loknul“ každý z nás, to se zkrátka stává. Problém ovšem může hrozit tehdy, když nedosáhnete na dno a tudíž musíte stále plavat. Proto se nedoporučuje nebezpečné plavání v krátkých vlnách za přítomnosti větru, kdy dochází k nečekanému zalití (nejen) úst vodou.
Potápění
Tento sport, ať už na nádech, nebo s pomocí přístroje, je velice náročný a každý, kdo se chce potápět, musí předem absolvovat odborný kurz. Při zvyšování tlaku s přibývající hloubkou totiž je třeba vyrovnávat tlak ve středním uchu.
Co se může stát? Dojde-li v hloubce k prasknutí bubínku, vniká do středouší studená voda, která dráždí ústrojí rovnováhy. To nejen bolí, ale také se pak dotyčnému může začít točit hlava, ztrácí orientaci a hrozí i zvracení. Uznejte sami – v hloubce několika metrů to jistě nebude žádná legrace. I proto je vhodné ještě před kurzem absolvovat návštěvu lékaře ORL. A až pokud vám potvrdí, že jste v tomto ohledu jako rybičky, přihlaste se do potápěčského kurzu.
Připravila: Věra Hájková