Potřebujeme ji k životu stejně nezbytně jako třeba vzduch, přesto se o ní málokdy zajímáme. Zajímá vás, proč se vyšetřuje krevní obraz nebo kdy se krev více sráží?
Více o této životadárné tekutině prozrazuje MUDr. Ferdinand Polák, lékař pro intenzivní péči ve VFN a náměstek pro zdravotní péči MZ ČR.
Jedinečnost krve: jaké jsou její role?
Určitě víte, že krev cirkuluje cévním řečištěm, jen pak může plnit úkoly, které má, například přinášet ke tkáním kyslík a živiny, odvádět oxid uhličitý a zplodiny metabolismu, podporovat imunitní systém… Jenže – v některých situacích, ať už méně závažných (poranění v podobě říznutí) či rozsáhlejších (při operaci) krev teče i jinudy, než by měla. Aby nedošlo k vykrvácení, je schopná se sama srážet a u drobných zranění vytvoří s nadsázkou řečeno zátku, která uzavře dané místo.
Co je důležité? Aby náš organismus vytvářel vhodný poměr nejen krevních destiček, ale i „srážecích“ a „protisrážecích“ látek. Protože jakmile by převažovalo více „srážecích“ složek, mohlo by dojít až k ucpání cévy (a třeba ke vzniku mozkové příhody nebo embolie plic). Ale ani nadmíra „protisrážecích“ složek není dobrá, neboť v tomto případě i malé poranění může vést k velké ztrátě krve.
Krevní srážlivost: může se během života měnit?
Nejen může, ale mění, s ohledem na věk, což je přirozené. Například jiný je krevní obraz u dětí a jiný u dospělých. Další změny přicházejí v těhotenství, kdy se krev může více srážet. Proč se tak děje? Patrně jde o reakci organismu na „jiný stav“, kdy se snaží ochránit ženu před vykrvácením. V některých případech se však tato mírně vyšší srážlivost může zkombinovat s dědičnou dispozicí, o níž budoucí maminka nemusí mít ani ponětí. Příliš vysoká srážlivost krve může mít „na svědomí“ vážné komplikace, včetně potratu. Tomu se ovšem dá předejít a problém řešit antikoagulační terapií. Sledovat krevní obraz je samozřejmě třeba i během porodu a šestinedělí.
Krevní obraz: k čemu je ještě potřeba?
Důvodů, proč lékař doporučí vyšetření krevního obrazu (KO), je mnoho, avšak nejčastěji se jedná o podezření na:
- infekci (v tomto případě je zásadní informace o počtu bílých krvinek),
- chudokrevnost (zde se sleduje zejména počet červených krvinek a množství červeného krevního barviva),
- poruchy srážení krve (například při nadměrné tvorbě modřin; tady se v první řadě lékař zajímá o počet krevních destiček).
Nepřehlédněte: rozbor krevního obrazu je většinou jen jedním z ukazatelů daného zdravotního problému, a proto se posuzuje v širším kontextu společně například s klinickým stavem pacienta, množstvím železa a podobně.
Připravila: redakce
Foto: iStock
17. 2. 2021
