Všechno se mění, tedy i naše čichové preference. Proto není divu, že probíhají také výzkumy, které se věnují právě tomuto tématu. Jeden z nich se však zaměřil výhradně na naše nejmenší. Co zjistil?
Odborný tým vedený docentem Janem Havlíčkem testoval několik stovek dětí v předškolním věku (5 až 6 let) a dětí prepubertálních a pubertálních (10 až 15 let). Testy probíhaly pomocí čichových per naplněných látkami s různými vůněmi, například pomeranče, česneku, skořice…Výzkum trval několik let a přetestování se dělo vždy v půlročních intervalech; je tedy zřejmé, že šlo o skutečně důkladný výzkum. A proč se vůbec odborníci pustili do tohoto projektu, který podpořila Grantová agentura ČR? Aby lépe a v širších souvislostech porozuměli čichovému vnímání u člověka.
Jak to dopadlo?
Co je na tomto výzkumu, který probíhal pod hlavičkou Fakulty humanitních studií UK v Praze, zajímavé? Dosud se většina odborných studií zaobírala otázkou čichu u dospělých; zaměřit se na děti není až tak obvyklé. Zmiňovaný výzkum se soustředil na zjištění, jak se vyvíjí čich u dětí, jejich schopností a preferencí, i s příchodem puberty.
A jaké jsou výsledky? Pokud budeme posuzovat skupinu dětí předškolního věku, pak je zřejmé, že děvčátka mají lepší čichové schopnosti než chlapci. Ostatně ke stejnému výsledku dospěly i dřívější studie, které se orientovaly na dospělou populaci, i zde na tom byly lépe ženy. Zajímavé je i to, že u starších, pubertálních dětí se prokázalo následující: když už byly schopné učit daný pach, vnímaly ho jako příjemnější, což platilo především u méně příjemných vůní.
Něžnější pohlaví vede
Z výzkumu vychází, že rozdíly mezi pohlavími můžou „mít na svědomí“, byť do určité míry, biologické faktory, ale i takzvané genderově stereotypní aktivity – neboli prostý fakt, že děvčátka a dívky přece jen více tíhnou k vůním jako takovým, ke kosmetice a parfémům.
Poznatky pro budoucnost
„Je důležité zabývat se v základním výzkumu tím, jak se vlastně čich vyvíjí i co pro člověka znamená,“ říká doc. Jan Havlíček, který dnes působí na Přírodovědecké fakultě UK. „Ve studiích se totiž zjišťuje, že poruchy čichu ve stáří mohou být jedním z prvních signálů pro řadu neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovu či Parkinsonovu chorobu, a to ještě před tím, než se vůbec začnou objevovat první klinické příznaky těchto onemocnění. Výzkum čichu tedy může v budoucnosti přinést do poznání člověka další, tentokrát medicínský, rozměr,“ dodává odborník s tím, že zjištěné skutečnosti o vývoji čichových schopností v předškolním věku i dospívání zatím v odborné literatuře chyběla.
Ovlivní vůně naši váhu?
„Většina požitku z jídla pramení z jeho vůně, nikoliv chuti. To ví ostatně každý, kdo měl někdy rýmu,“ podotýká odborník. A yvslovuje úvahu, že například staří lidé možná nemají chuť k jídlu z toho důvodu, že se snižuje jejich schopnost vnímat vůně. Pak je zřejmé, že tento výzkum by mohl přinést další výsledky v oblastech týkajících se poruch příjmu potravy či obezitologie.
Připravila: redakce
Foto: Grantová agentura ČR
24. 4. 2018
