Ráno nás naštve bezohledný řidič, náladu si spravíme nákupem nových lodiček, a když se večer pohádáme s partnerem, cloumá s námi vztek nebo roníme slzičky.
Emoční prožitky jsou nedílnou součástí osobnosti každého člověka. Zřejmě vás moc nepřekvapí, že ženy jsou schopné vyjadřovat a rozeznávat emoce, mnohem lépe, než muži. Díky nim se můžeme poučit, uvolnit se, ale někdy si i zkomplikovat život.
Jsou s námi 24 hodin denně
Emoce je zjednodušeně řečeno prožitek, který zapojuje do hry mozek i tělo. Je spuštěn v okamžiku, kdy se setkáme s něčím, co je pro nás nějakým způsobem důležité, ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu. Po tělesné stránce se emoce projevují například zrychleným tepem nebo dechem. Po fyzické odezvě nastupuje zhodnocení situace, tedy podnětu, který vyvol reakci těla a ve finále vnější projev. Ten může mít formu úsměvu, mračení, nadávání, nebo pláče. Dennodenně prožijeme tolik emocí, že bychom je možná ani nespočítali! V podstatě neustále „narážíme“ na podněty, které analyzujeme a pak na ně nějakým způsobem – emocí – reagujeme.
Disponujeme více než třicet různými emocemi
Psychologové pojmenovali šest základních emocí, kterými se nejčastěji vyjadřujeme v reakci na podnět, který se nám „postavil do cesty“. Jsou to hněv, radost, překvapení, strach, znechucení a trápení. Kromě nich máme v repertoáru přibližně dalších třicet emocí, které se různě prolínají nebo doplňují. Tak například kromě silného hněvu umíme prožít podráždění, stud, zlost nebo pocit viny. Radost zase doplňuje tak říkajíc dobrý pocit, nadšení, nebo láska. Jednou z nejzajímavějších emocí je pláč, který je vlastní pouze lidem. Samozřejmě, že i zvířata roní slzy, ale ty mají pouze pročišťovací funkci. Vědci dokázali, že slzy, které vylučujeme při pláči, mají jiné složení, než ty, které zvlhčují oko. Předpokládá se, že pláč doslova vyplavuje z těla stresové hormony. Proto se nám mnohdy uleví právě v okamžiku, kdy se pořádně vybrečíme.
Nálada pod kontrolou
To, jak své emoce dokážeme kontrolovat, závisí na naší momentální náladě, na tom, co děláme nebo kde zrovna jsme. Svůj podíl má na projevování emocí i naše povaha. Jestliže jste od přírody vznětliví, budou vaše reakce a výkyvy nálad přirozeně mnohem rychlejší, intenzivnější a budete je hůře ovládat, než vaše flegmatická kamarádka. Na druhou stranu; ovládat emoce a výkyvy nálady se může naučit každý člověk, jde jen o otázku cviku a sebeovládání. Základem úspěchu je poznat, co změny vašich emocí a nálady spouští. Každý z nás je v životě neustále konfrontován s pozitivními či negativními reakcemi svého okolí. Snažte se odhalit, zda vás víc ovlivňují právě ostatní lidé (například hádka s kolegyní), situace (dopravní zácpa…), nebo vy sami. Zkuste si také říci, co nejčastěji spouští vaše negativní emoce. Je to bezmocnost v určité situaci, komunikační nedorozumění, plýtvání časem, nebo něco jiného? Pokud budete znát rizikové faktory, budete předem vědět, že se máte připravit na prudký vzestup adrenalinu a lépe se s ním vypořádáte.
Cvičení a počítání do deseti
Ovládání našich emocí můžeme posilovat i nejrůznějšími technikami, jako jsou dechová cvičení, meditace a jóga. Studie také dokazují, že pokud se díváme na někoho rozesmátého, i nám začnou cukat koutky a zlepší se nám nálada. V případě, že vás někdo nebo něco rozčílí, pomáhá jednoduchá věc: pokud to jde, tak vyřadit tohoto stresora z vašeho života, pokud jej nelze odstranit, tak se od něj v okamžiku, kdy vás tak říkajíc vytočí, vzdalte a počítejte si do deseti (tuto hranici můžete samozřejmě překročit!).
Máme emoce ovládat?
Těžká otázka, ještě těžší odpověď. Mírný stupeň emočního vzrušení zbystřuje vnímání a zlepšuje výkon, ale nadměrně silné emoce narušují schopnost koncentrace a snižují výkonnost. Přehnaným potlačováním emocí se v nás bude hromadit vztek, který stejně jednou vybublá napovrch. A víte, co se říká o radosti – když se o ni nepodělíte s ostatními, je jen poloviční! Na druhou stranu, pokud budete v práci neustále propukat v usedavý pláč, asi za chvíli polezete kolegům na nervy a začnou naopak oni vyjadřovat silněji své emoce vůči vám. Takže i zde platí, že nejlepší je zlatá střední cesta. Ale bez jakýchkoliv emocí bychom nebyli lidmi, jen prázdnými schránkami bez schopnosti užívat si strasti a radosti života.
Text: Zuzana
Foto: iStock
19. 2. 2019
