Ačkoliv největší vedra už letos pominula, neznamená to, že problém zvaný pitný režim můžete pustit z hlavy. Pít je přece třeba celý rok!
O pitném režimu jsme si povídali s Doc. MUDr. Zdeňkem Vilikusem, CSc., z Centra individuální péče VFN v Praze.
Měli bychom pít i bez pocitu žízně?
Ano, měli. Pocit žízně není v tomto ohledu (zvláště u starších lidí) zcela spolehlivý faktor. Zanedbávat pitný režim s sebou nese určitá rizika. Když pomineme třeba krajní možnosti, jako vznik ledvinových či žlučových kamenů, pak je zde riziko zácpy. Ta nás sice neohrožuje na životě, ale je velmi častá, zvláště u žen středního věku, které nesportují nebo nemají alespoň dostatečnou pohybovou aktivitu.
Jaké je optimální množství tekutin, které bychom měli přijmout?
Určit dostatečné zavodnění organismu se dá celkem jednoduše: pokud je moč světle žlutá a chodíte močit cca každé 2 – 3 hodiny, je hydratace v pořádku. Problémem může být subjektivní vnímání barvy. Objektivnější a spolehlivější je pořídit si hustoměr. Hustota moče se má pohybovat v rozmezí 1,005 – 1,015 g/ml. Další možnost nabízí kontrola tělesné hmotnosti. Rychlé změny tělesné váhy (v řádu hodin nebo dní) jsou způsobeny výhradně vodními přesuny, nikoli hubnutím či tloustnutím. Takže člověk by třeba po tréninku měl pít tolik, aby se během asi 2 – 3 hodin dostal na hmotnost před tréninkem. Existují přístroje k měření vnitřního prostředí založené na principu bioimpedance, které stanoví dosti přesně nejen vodu celkovou, ale ještě ji rozdělí i na vodu nitrobuněčnou a mimobuněčnou. Nejprve dochází ke ztrátám mimobuněčné vody, při závažné dehydrataci i vody nitrobuněčné.
Kdy nastává dehydratace a jak ohrožuje náš organismus?
U člověka průměrného vzrůstu vážícího asi 75 kg je to cca 3 litry tekutin denně, které byste měli přijmout ať již ve formě nápojů nebo potravy. Při teplém počasí nebo při intenzívní dlouhodobé fyzické námaze se více potíte a potřeba tekutin může vzrůst až na 4 – 5 litrů. O dehydrataci hovoříme tehdy, klesne-li množství vody v těle o 2 procenta tělesné hmotnosti, což u výše zmíněného člověka představuje 1,5 l tekutin. Takový stupeň dehydratace už vede ke snížení fyzické výkonnosti a sportovec, který nechá dehydrataci zajít až tak daleko, závod nevyhraje.
Které nápoje považujete za nejoptimálnější a naopak?
Nejvhodnější jsou slabě nebo středně mineralizované neochucované minerálky, eventuálně i silně mineralizované (Hanácká, Poděbradka), ale ty je nutno ředit vodou v poměru cca 1:1. Dobrým řešením je rovněž Magnézia, která má velmi výhodné složení minerálů (málo sodíku, více hořčíku). Nejméně vhodné jsou sladké limonády.
Lze vodu přijímat i z potravin?
Samozřejmě. Každá potravina obsahuje vodu, některá skoro v zanedbatelném množství (například sušenky), jiná se naopak skládá především z vody (vodní meloun). Přibližně lze podle typu potraviny odhadnout, zda obsahuje vody hodně nebo málo.
A kdybychom dostali chuť na čaj?
Popíjení čajů v teplém počasí je obecně vhodné. Ale pokud vás čeká vytrvalostní sportovní výkon nebo déletrvající fyzická námaha, měli byste počítat i se ztrátami v potu obsažených minerálů. Čaje žádné minerály neobsahují. Navíc u čajů je třeba zvážit i jejich určitá specifika. Bylinkové čaje často zvyšují pocit hladu, urychlují trávení, nejsou tedy příliš vhodné pro osoby bojující s nadváhou. Podobně čaje ledové, ať již černé nebo zelené, které jsou velmi oblíbené pro svou chuť, většinou obsahují hodně cukru. A konečně silný černý čaj obsahuje hodně kofeinu, takže lehce dehydratuje. U citlivějších jedinců nebo u dětí by mohl vyvolat nespavost podobně jako černá káva.
Je lepší pít chladné, vlažné, nebo teplé nápoje?
V horkém počasí, sedí-li člověk na pláži či v restauraci, není důvod, proč by se měl vyhýbat chladným nápojům. Teď ale nemám na mysli jedince, kteří trpí nějakým vleklým onemocněním horních cest dýchacích, a u nichž by mohl chladný nápoj zhoršit křehkou imunologickou rovnováhu v hltanu, horních partiích jícnu či vedlejších nosních dutin. Při fyzické zátěži, při sportu se doporučuje pít nápoje vlažné, chcete-li to přesně, pak v rozmezí 10 – 14° C.
Studené nápoje působí na tělo s hypertermií (tělesná teplota při sportu se zvýší až o 0,5 – 1,5 ° C) tak trochu šokově. I zdravý člověk netrpící žádným respiračním onemocněním si tak může přivodit zánět cest dýchacích, nejen horních (hrtan), ale i dolních (průdušky), zánět mandlí a podobně. Odolnost sliznic dýchacího ústrojí je však poměrně individuální, takže existují jedinci, kteří mohou pít i ledovou tříšť po maratonu a nic se jim nestane. Ale já bych se na nespoléhal.
Připravila: Marcela
Foto: iStock
16. 8. 2016
